Státnicové otázky: Vypracované otázky na bakalářské státnice - Politologie
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:92,3 %
- Typ:Státnicové otázky
- Univerzita:Česká zemědělská univerzita v Praze
- Fakulta:Provozně ekonomická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Politologie
- Předmět:Politologie
- Autor:royal.cut
- Ročník:4. ročník
- Rozsah A4:47 strán
- Zobrazeno:1 189 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,3 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:11442
- Poslední úprava:22.01.2018
1) Politika, pojem, legitimita politiky, progmatismus politiky a mravnost
Politika
Jeji zrod je spojen se vznikem agrarniho spolecnosti, ktera zaujima nejdelsi obdobi v lidskych dejinach. Teprve s rozsirenim zemedelstvi se vytvareji dostatecne podminky pro takovou delbu prace, ktera umoznuje, aby vznikla stala specializovana instituce vynucujici poradek, kterou dnes oznacujeme jako stat.
Pojem
Politika, umeni ridit stat, resp. vztahy mezi staty, sprava veci verejnych; oblast spolecenske cinnosti. Spociva v ucasti politickych subjektu na statnich zalezitostech; nastrojem k prosazeni cilu a zajmu je politicka moc, o jejiz ziskani usiluji ruznymi prostredky.
Legitimita politiky
Jedna se o zakonnost politiky resp. jeji opravnenost. Legitimitu lze nabid pouze behem radneho volebniho procesu. Obcan tedy zapujcuje legitimitu svemu politikovi, ktera ho zavazuje na cele jedno volebni obdobi.
Pragmatismus politiky
Je to zamerenost k efektivnosti a uzitecnosti politiky. Jedna se o ucelovost politiky a jeji efektivni vyuziti v prazi. Nelze delat politicka rozhodnuti bez znalosti prakticke stranky veci.
Mravnost politiky
Jako prvni si jeji dulezitost uvedomil Niccolo Machiavelli. Zastaval nazor, ze ma-li politik volit mezi verejnych uspechem a osobni ctnosti, mel by tradicni moralky zrici. Snazil se urcit zasahy lidskeho chovani, jez by se meli stat zakladem politiky a nahradit v politice krestanske moralni principy.
Politika
Jeji zrod je spojen se vznikem agrarniho spolecnosti, ktera zaujima nejdelsi obdobi v lidskych dejinach. Teprve s rozsirenim zemedelstvi se vytvareji dostatecne podminky pro takovou delbu prace, ktera umoznuje, aby vznikla stala specializovana instituce vynucujici poradek, kterou dnes oznacujeme jako stat.
Pojem
Politika, umeni ridit stat, resp. vztahy mezi staty, sprava veci verejnych; oblast spolecenske cinnosti. Spociva v ucasti politickych subjektu na statnich zalezitostech; nastrojem k prosazeni cilu a zajmu je politicka moc, o jejiz ziskani usiluji ruznymi prostredky.
Legitimita politiky
Jedna se o zakonnost politiky resp. jeji opravnenost. Legitimitu lze nabid pouze behem radneho volebniho procesu. Obcan tedy zapujcuje legitimitu svemu politikovi, ktera ho zavazuje na cele jedno volebni obdobi.
Pragmatismus politiky
Je to zamerenost k efektivnosti a uzitecnosti politiky. Jedna se o ucelovost politiky a jeji efektivni vyuziti v prazi. Nelze delat politicka rozhodnuti bez znalosti prakticke stranky veci.
Mravnost politiky
Jako prvni si jeji dulezitost uvedomil Niccolo Machiavelli. Zastaval nazor, ze ma-li politik volit mezi verejnych uspechem a osobni ctnosti, mel by tradicni moralky zrici. Snazil se urcit zasahy lidskeho chovani, jez by se meli stat zakladem politiky a nahradit v politice krestanske moralni principy.