Studijní materiál: Vypracované bakalářské státnicové otázky z Hospodářská politika
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:92,3 %
- Typ:Studijní materiál
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Ekonomicko-správní fakulta
- Kategorie:Ekonomika
- Podkategorie:Hospodářství
- Předmět:Hospodářská politika
- Autor:royal.cut
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:90 strán
- Zobrazeno:1 105 x
- Stažené:2 x
- Velikost:1,6 MB
- Formát a přípona:Archiv souborů (.rar)
- Jazyk:český
- ID projektu:11871
- Poslední úprava:09.04.2018
1. Hospodářská politika, její tvorba a nositelé hospodářské politiky. Teoretická a praktická hospodářská politika. Možnosti, limity a účinnost hospodářské politiky.
Hospodářská politika je dle definice (MacMillanův slovník): přístup státu k ekonomice své země. Existuje řada filozofií, počínaje zásadou „ruce pryč“ (laissez-faire) a konče silným intervencionismem typu plánované ekonomiky. Rozlišují se dvě základní oblasti HP: mikroekonomická (zaměřená na zvýšení alokační efektivnosti) a makroekonomická (plnější využívání zdrojů a cenová stabilita). Dále ji lze členit dle cílů a nástrojů HP. V rámci mikroek. politiky existuje např. regionální politika, politika hospodářské soutěže (proti monopolům a restriktivním praktikám) a politika zaměstnanosti aj. V rámci makroek. politiky rozlišujeme např. fiskální, kurzovou, monetární či důchodovou politiku, které mají na zřeteli otázky stabilizace ekonomiky. V analytické rovině Tinbergen zformuloval obecné pravidlo, podle něhož každému cíli hospodářské politiky musí odpovídat příslušná proměnná HP.
Termínu HP se užívá ve dvojím smyslu:
• praktická činnost prováděná vládou (ale nejen jí), činnost sledující hospodářské a sociální cíle,
• HP jako vědní disciplína.
Všechny definice HP obsahují tři prvky: nositele (nejčastěji je jím stát), cíle a nástroje. HP je činnost, při níž vláda používá určitých nástrojů, aby ovlivnila ekonomický a sociální vývoj dané země, přičemž se snaží dosáhnout určitých cílů. (Vláda např. zavádí nebo ruší určité daně, sestavuje státní rozpočet, který působí na ekonomický vývoj země, stimuluje export nebo rozvoj soukromého sektoru atd. Tato opatření jsou zpravidla součástí ekonomického programu vlády.)
Zahrnuje dvě oblasti - hospodářství a politiku. Dosavadní historie dokazuje, že je mezi nimi úzká souvislost.
Hospodářská politika je dle definice (MacMillanův slovník): přístup státu k ekonomice své země. Existuje řada filozofií, počínaje zásadou „ruce pryč“ (laissez-faire) a konče silným intervencionismem typu plánované ekonomiky. Rozlišují se dvě základní oblasti HP: mikroekonomická (zaměřená na zvýšení alokační efektivnosti) a makroekonomická (plnější využívání zdrojů a cenová stabilita). Dále ji lze členit dle cílů a nástrojů HP. V rámci mikroek. politiky existuje např. regionální politika, politika hospodářské soutěže (proti monopolům a restriktivním praktikám) a politika zaměstnanosti aj. V rámci makroek. politiky rozlišujeme např. fiskální, kurzovou, monetární či důchodovou politiku, které mají na zřeteli otázky stabilizace ekonomiky. V analytické rovině Tinbergen zformuloval obecné pravidlo, podle něhož každému cíli hospodářské politiky musí odpovídat příslušná proměnná HP.
Termínu HP se užívá ve dvojím smyslu:
• praktická činnost prováděná vládou (ale nejen jí), činnost sledující hospodářské a sociální cíle,
• HP jako vědní disciplína.
Všechny definice HP obsahují tři prvky: nositele (nejčastěji je jím stát), cíle a nástroje. HP je činnost, při níž vláda používá určitých nástrojů, aby ovlivnila ekonomický a sociální vývoj dané země, přičemž se snaží dosáhnout určitých cílů. (Vláda např. zavádí nebo ruší určité daně, sestavuje státní rozpočet, který působí na ekonomický vývoj země, stimuluje export nebo rozvoj soukromého sektoru atd. Tato opatření jsou zpravidla součástí ekonomického programu vlády.)
Zahrnuje dvě oblasti - hospodářství a politiku. Dosavadní historie dokazuje, že je mezi nimi úzká souvislost.