Státnicové otázky: Státní závěrečná magisterská zkouška - vypracované otázky z okruhu Ústavní a správní právo
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:92,3 %
- Typ:Státnicové otázky
- Univerzita:CEVRO Institut
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Právo
- Předmět:Ústavní a správní právo
- Autor:royal.cut
- Ročník:5. ročník
- Rozsah A4:155 strán
- Zobrazeno:1 324 x
- Stažené:3 x
- Velikost:2,9 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.docx)
- Jazyk:český
- ID projektu:11883
- Poslední úprava:09.04.2018
1. Ústavní základy ČR. Ústavní pořádek ČR - pojem a význam. Ústava, Listina základních práv a svobod a ostatní zákony. Vztah k právu mezinárodnímu a právu EU.
Ústavní pořádek
Ústava ČR zavedla s účinností od 1. 1. 1993 termín „ústavní pořádek“. Termín ústavní pořádek vyjadřuje fakt, že vedle vlastní Ústavy ČR existují v právním řádu ČR i další ústavní zákony, které stojí vedle Ústavy a které spolu s ní tvoří ústavu v širším slova smyslu. Ústavní pořádek ČR je tak pojímán jako neuzavřený soubor všech platných ústavních zákonů, jež dohromady tvoří ústavu České republiky v širším slova smyslu. Ústavní pořádek tak představuje souhrn ústavních zákonů a dalších pramenů ústavního práva České republiky.
Obsah ústavního pořádku ČR stanovuje čl. 112 Ústavy ČR:
• Ústava ČR - zákon č. 1/1993 Sb.
• Listina základních práv a svobod - LZPS - zákon č. 2/1993 Sb.
• Ústavní zákony přijaté podle Ústavy ČR a ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady upravující státní hranice České republiky a ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992.
Od 1. 1. 1993 byl ústavní pořádek ČR doplněn o tyto ústavní zákony:
• Ústavní zákon z 19. 3. 1997 č. 74/1997 Sb., o změnách státních hranic se Slovenskou republikou,
• Ústavní zákon z 3. 12. 1997 č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava české republiky (s účinností od 1. 1. 2000)
• a další
Z hlediska formálně právního jsou všechny předpisy ústavního pořádku ČR ústavními zákony - tím mají danou nejvyšší právní sílu a nadřazené postavení v hierarchii právního řádu ČR (superlegalita ústavy). Žádný z ústavních zákonů není jiným ústavním zákonům formálně nadřazen. Faktický význam jednotlivých předpisů ústavního pořádku ČR je však nepochybně rozdílný, když nesporné dominantní postavení mají Ústava ČR a Listina základních práv a svobod. Jak je z výčtu ústavních zákonů patrné, součástí ústavního pořádku ČR jsou i ústavní zákony z doby před vznikem svrchované České republiky. Tím, že Ústava ČR tyto ústavní zákony zařadila do ústavního pořádku ČR, potvrdila též kontinuitu se státností československou.
Ústavní pořádek
Ústava ČR zavedla s účinností od 1. 1. 1993 termín „ústavní pořádek“. Termín ústavní pořádek vyjadřuje fakt, že vedle vlastní Ústavy ČR existují v právním řádu ČR i další ústavní zákony, které stojí vedle Ústavy a které spolu s ní tvoří ústavu v širším slova smyslu. Ústavní pořádek ČR je tak pojímán jako neuzavřený soubor všech platných ústavních zákonů, jež dohromady tvoří ústavu České republiky v širším slova smyslu. Ústavní pořádek tak představuje souhrn ústavních zákonů a dalších pramenů ústavního práva České republiky.
Obsah ústavního pořádku ČR stanovuje čl. 112 Ústavy ČR:
• Ústava ČR - zákon č. 1/1993 Sb.
• Listina základních práv a svobod - LZPS - zákon č. 2/1993 Sb.
• Ústavní zákony přijaté podle Ústavy ČR a ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady upravující státní hranice České republiky a ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992.
Od 1. 1. 1993 byl ústavní pořádek ČR doplněn o tyto ústavní zákony:
• Ústavní zákon z 19. 3. 1997 č. 74/1997 Sb., o změnách státních hranic se Slovenskou republikou,
• Ústavní zákon z 3. 12. 1997 č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava české republiky (s účinností od 1. 1. 2000)
• a další
Z hlediska formálně právního jsou všechny předpisy ústavního pořádku ČR ústavními zákony - tím mají danou nejvyšší právní sílu a nadřazené postavení v hierarchii právního řádu ČR (superlegalita ústavy). Žádný z ústavních zákonů není jiným ústavním zákonům formálně nadřazen. Faktický význam jednotlivých předpisů ústavního pořádku ČR je však nepochybně rozdílný, když nesporné dominantní postavení mají Ústava ČR a Listina základních práv a svobod. Jak je z výčtu ústavních zákonů patrné, součástí ústavního pořádku ČR jsou i ústavní zákony z doby před vznikem svrchované České republiky. Tím, že Ústava ČR tyto ústavní zákony zařadila do ústavního pořádku ČR, potvrdila též kontinuitu se státností československou.