Seminární práce: Pět dimenzí naší společnosti, aneb nejsme jednotvárná společnost
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:86,4 %
- Typ:Seminární práce
- Univerzita:Univerzita Karlova v Praze
- Fakulta:Fakulta sociálních věd
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Sociologie
- Předmět:Současná česká společnost
- Autor:royal.cut
- Ročník:1. ročník
- Rozsah A4:8 strán
- Zobrazeno:661 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.docx)
- Jazyk:český
- ID projektu:12259
- Poslední úprava:18.06.2018
Toto téma, lépe řečeno, jeho strukturu, jsem si vybrala z důvodu, který může být zřejmý. A to, že naše společnost se nedá popsat jedním pojmem, ani jedním problémem. Jsme, jako společnost, mnohotvární. Pokusím se tedy přiblížit svůj pohled na naší společnost tak, aby jste pochopili, jak ji vnímám.
Dohánějící společnost
Ráda bych osvětlila, proč se domnívám, že jsme dohánějící společností. Před Sametovou revolucí jsme byli pod vládou komunistického režimu. Ten nás držel v izolované sféře, díky níž jsme nebyli ekonomicky či kulturně spojení s jinými zeměmi (až na výjimky, př. vztahy s Koreou). Právě díky tomuto faktu jsme se po revoluci chtěli vyrovnat západnímu světu. Od módy až po výrobu aut jsme se začali ,,opičit‘‘ po Západu. USA, které byly za totality největším symbolem svobody, se najednou staly dosažitelnou destinací, po které všichni toužili. Politika v naší zemi se začala zaměřovat na spolupráci se západními zeměmi (Francií, Belgií, USA, Velkou Británií,…). Snažili jsme se co nejvíce imitovat cokoliv, co pocházelo ze západní kultury. Po vstupu do Evropské Unie v roce 2004 jsme se ‚‚konečně‘‘ stali součástí společenství, o kterém jsme věděli, že nám pomůže nahnat ztracený čas, ať už se to týkalo technických vymožeností, či nových potravin. Vstoupili jsme do ní i s vědomím toho, že do budoucna se nám to může vymstít (viz problémy posledních pár měsíců). A dodnes máme potřebu imitovat veškeré západní trendy, ať už ekonomické, politické, nebo kulturní a módní.
Dokonalým příkladem napodobování a snahy dosáhnout výšky Západu jsou talentové soutěže, které nám televize nabízí ve svém programu několikrát do roka. Snažíme se ukázat, že máme možnost stejně moderního vybavení pro moderátory, stejně precizní techniku a stejně talentované občany, jako USA nebo Velká Británie. Stejně tak mohou být příkladem pracovní podmínky, které se mění dle trendů ze Západu. Více se dbá na uvolnění v práci (fitness, knihovna, odpočívárna,…), zkracování (popřípadě zkvalitnění) pracovní doby a na možnosti práce z domu, tzv. homeoffice.
Tento typ postoje neužíváme jen my, ale i většina států, které se vymanili z totalitního režimu. Není to nijakvýjimečné.
Dohánějící společnost
Ráda bych osvětlila, proč se domnívám, že jsme dohánějící společností. Před Sametovou revolucí jsme byli pod vládou komunistického režimu. Ten nás držel v izolované sféře, díky níž jsme nebyli ekonomicky či kulturně spojení s jinými zeměmi (až na výjimky, př. vztahy s Koreou). Právě díky tomuto faktu jsme se po revoluci chtěli vyrovnat západnímu světu. Od módy až po výrobu aut jsme se začali ,,opičit‘‘ po Západu. USA, které byly za totality největším symbolem svobody, se najednou staly dosažitelnou destinací, po které všichni toužili. Politika v naší zemi se začala zaměřovat na spolupráci se západními zeměmi (Francií, Belgií, USA, Velkou Británií,…). Snažili jsme se co nejvíce imitovat cokoliv, co pocházelo ze západní kultury. Po vstupu do Evropské Unie v roce 2004 jsme se ‚‚konečně‘‘ stali součástí společenství, o kterém jsme věděli, že nám pomůže nahnat ztracený čas, ať už se to týkalo technických vymožeností, či nových potravin. Vstoupili jsme do ní i s vědomím toho, že do budoucna se nám to může vymstít (viz problémy posledních pár měsíců). A dodnes máme potřebu imitovat veškeré západní trendy, ať už ekonomické, politické, nebo kulturní a módní.
Dokonalým příkladem napodobování a snahy dosáhnout výšky Západu jsou talentové soutěže, které nám televize nabízí ve svém programu několikrát do roka. Snažíme se ukázat, že máme možnost stejně moderního vybavení pro moderátory, stejně precizní techniku a stejně talentované občany, jako USA nebo Velká Británie. Stejně tak mohou být příkladem pracovní podmínky, které se mění dle trendů ze Západu. Více se dbá na uvolnění v práci (fitness, knihovna, odpočívárna,…), zkracování (popřípadě zkvalitnění) pracovní doby a na možnosti práce z domu, tzv. homeoffice.
Tento typ postoje neužíváme jen my, ale i většina států, které se vymanili z totalitního režimu. Není to nijakvýjimečné.