Státnicové otázky: Vypracované otázky pro státnicový předmět "Environmentální bezpečnost"
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:92,3 %
- Typ:Státnicové otázky
- Univerzita:Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
- Fakulta:Fakulta logistiky a krizového řízení
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Ekologie a environmentalistika
- Předmět:Environmentální bezpečnost
- Studijní obor:Řízení environmentálních rizik
- Autor:royal.cut
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:18 strán
- Zobrazeno:963 x
- Stažené:2 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.docx)
- Jazyk:český
- ID projektu:12279
- Poslední úprava:18.06.2018
1. Litosféra - litosféra jako součást Země, geodynamické procesy a geologické struktury,
hlavní geotektonické jednotky Země, horniny - základ vrchní části litosféry, litosféra v kontextu environmentální bezpečnosti
Litosféra = Litosféra je svrchní část zemského tělesa. (kamenný nebo pevný obal země). Má mocnost průměrně 40 km (od 60-80 km). Spodní hranice litosféry se nazývá Mohorovičova diskontinuita.
1) Pevninská - tvoří kontinenty a okrajové části oceánů. Vznikla před 4 miliardami let
2) Oceánská - má menší mocnost, jednoduší stavbu a je mladší než pevninská. Tvoří nejhlubší části oceánů. Vzniká v tzv. Riftových zónách.
3) Přechodné - je rozlámána na bloky -
Litosferické desky se pohybují po plastické vrstvě několik cm za rok. Pohybem desek dochází k vrásnění hornin a ke vzniku kerných a vrásných pohoří. Zhruba před 570 miliony let začal proces vytváření dnešních kontinentů. Původní prapevnina (Pangea) se zhruba před 250 miliony let začala dělit na dvě části:
1) Severní (Laurasie) - S. Amerika, Evropa, Asie 2) Jižní (Godwana) - J .Amerika, Antarktida, Asie, Afrika
Vnitřní a vnější síly:
1) Vnitřní síly - mají původ uvnitř zemského tělesa. Projevují se jako sopečná a horotvorná činnost (vrásová, vrásnozlomová, příkrová).
2) Vnější síly - působí převážně mimo zemské těleso (světelná a tepelná energie, přitažlivé síly Měsíce a Slunce, zemská gravitace, činnost tekoucí vody. Tyto síly snižují výškové rozdíly v krajině a zachovávají zemský pohyb.
Litosferické (tektonické) desky se pohybují po astenosféře
V současnosti se většinou rozlišuje celkem 7-8 základních (velkých) litosférických desek a dále několik malých litosférických desek.
- velké litosférické desky: Tichomořská (Pacifická), Severoamerická, Jihoamerická, Euroasijská (Eurasijská), Africká, Antarktická a Indicko-australská (ta se někdy dělí na desky dvě - Indickou a Australskou).
hlavní geotektonické jednotky Země, horniny - základ vrchní části litosféry, litosféra v kontextu environmentální bezpečnosti
Litosféra = Litosféra je svrchní část zemského tělesa. (kamenný nebo pevný obal země). Má mocnost průměrně 40 km (od 60-80 km). Spodní hranice litosféry se nazývá Mohorovičova diskontinuita.
1) Pevninská - tvoří kontinenty a okrajové části oceánů. Vznikla před 4 miliardami let
2) Oceánská - má menší mocnost, jednoduší stavbu a je mladší než pevninská. Tvoří nejhlubší části oceánů. Vzniká v tzv. Riftových zónách.
3) Přechodné - je rozlámána na bloky -
Litosferické desky se pohybují po plastické vrstvě několik cm za rok. Pohybem desek dochází k vrásnění hornin a ke vzniku kerných a vrásných pohoří. Zhruba před 570 miliony let začal proces vytváření dnešních kontinentů. Původní prapevnina (Pangea) se zhruba před 250 miliony let začala dělit na dvě části:
1) Severní (Laurasie) - S. Amerika, Evropa, Asie 2) Jižní (Godwana) - J .Amerika, Antarktida, Asie, Afrika
Vnitřní a vnější síly:
1) Vnitřní síly - mají původ uvnitř zemského tělesa. Projevují se jako sopečná a horotvorná činnost (vrásová, vrásnozlomová, příkrová).
2) Vnější síly - působí převážně mimo zemské těleso (světelná a tepelná energie, přitažlivé síly Měsíce a Slunce, zemská gravitace, činnost tekoucí vody. Tyto síly snižují výškové rozdíly v krajině a zachovávají zemský pohyb.
Litosferické (tektonické) desky se pohybují po astenosféře
V současnosti se většinou rozlišuje celkem 7-8 základních (velkých) litosférických desek a dále několik malých litosférických desek.
- velké litosférické desky: Tichomořská (Pacifická), Severoamerická, Jihoamerická, Euroasijská (Eurasijská), Africká, Antarktická a Indicko-australská (ta se někdy dělí na desky dvě - Indickou a Australskou).