Registrace | Přihlásit

Prezentace: Charakteristika svařovacího procesu - svařování jako superpozice teplotního a deformačního účinku na základní materiál

Skrýt detaily | Oblíbený
Náhledy Náhledy
VZNIK SVAROVÉHO SPOJE

K vytvoření svarového spoje je nutno vynaložit určité množství energie. Energie potřebná na vytvoření spoje může být přenesena na základní materiál, nebo může vznikat transformací v samotném materiálu.
Tavné metody svařování - prioritní je přívod tepelné energie z koncentrovaného zdroje tepla pro lokální natavení základního materiálu.
Tlakové metody svařování - pro vytvoření spoje je nezbytná vnější síla, která v základním materiálu vyvolává napětí a deformační procesy.

TEPLOTNÍ PROCESY PŘI SVAŘOVÁNÍ
Teplotní cyklus - časové závislosti teploty v určitém místě základního materiálu.
Teplotní režim - časová závislost teploty svarku jako celku v průběhu svařovacího procesu.
Vedení (kondukce) - probíhá v hmotném prostředí a to v pevné, kapalné i plynné fázi, energii si předávají sousední částice vzájemnými srážkami, přičemž nedochází k celkovému pohybu prostředí;

Proudění (konvekce) - probíhá v hmotném prostředí v kapalné nebo plynné fázi, energie se předává prostřednictvím jednotlivých částic s odlišnou teplotou (různou hustotu vnitřní energie) přemisťujících se v daném prostředí v makroskopickém měřítku a tím se přenáší teplo;

Sálání (záření, radiace) je fyzikální proces, při kterém látka emituje do prostoru energii ve formě elektromagnetického záření. Na rozdíl od přenosu tepla vedením nebo prouděním se může prostřednictvím sálání teplo přenášet i ve vakuu, tzn. bez zprostředkování přenosu látkovým prostředím.
Hodnocení (0x):