Státnicové otázky: Vypracované otázky ze státnicového okruhu Ekonomie

1. MATEMATICKÝ APARÁT PRO POPIS EKONOMICKÝCH JEVŮ, TVORBA MIKROEKONOMICKÉHO MODELU DEFINICE POUŽITÝCH VZTAHŮ, OPTIMÁLNÍ ŘEŠENÍ, PROBLÉMOVÉ OKRUHY MODELOVÁNÍ.
Mikroekonomie je množina teorií s jediným cílem: pomoci nám porozumět procesu, při němž dochází k alokaci vzácných zdrojů mezi různé formy jejich užití, a roli cen a trhů v tomto procesu. Jde o filosofickou otázku týkající se procesů alokace zdrojů.
Subjekty mikroekonomie - spotřebitelé, výrobci, stát, odbory, kartely, nadace, apod.
Objekty ekonomické volby - výrobní faktory, výrobky, služby (rozhodování probíhá v podmínkách VZÁCNOSTI)
TRŽNÍ SUBJEKTY
Předmětem zkoumání mikroekonomie je rozhodování tržních subjektů, kterými jsou spotřebitelé a firmy a v širším pojetí i stát. Operačním polem těchto subjektů je trh.
Spotřebitelé jsou uživateli statků, které mohou získat na trhu. Spotřebitelé se rozhodují o tom, jaký statek, v jakou dobu, v jakém objemu a příp. od kterého dodavatele si ze svých příjmů koupí. Statky si opatřují za účelem krytí svých potřeb. V průběhu času se potřeby mění a obecně narůstají.
Pod označením firmy uvažujeme výrobce a současně prodejce statků směňovaných na trhu. Rozhodování firem se týká toho, jaké statky (zboží a služby) budou pro trh vyrábět, v jakém množství, pomocí jaké technologie, za jakou cenu je budou nabízet. Firmy se snaží uspokojovat své potřeby udržení a zvýšení schopnosti prosadit se v soutěži s ostatními konkurenčními firmami, dosahovat zisku a rozmnožovat své jmění.
Stát má na trhu funkci normotvornou a tedy nepřímou, v menším rozsahu může vystupovat jako spotřebitel nebo jako dodavatel statků.
Mikroekonomie jako teoretická vědní disciplína má usnadňovat rozhodování tržních subjektů v obecné, široce platné poloze. K tomu popisuje a analyzuje jejich chování a formuluje žádoucí (pokud možno optimální) další činnost.