Seminární práce: Ludmila Vaňková
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:44,9 %
- Typ:Seminární práce
- Kategorie:Nezařazené
- Podkategorie:Osobnosti
- Autor:ulicnikk
- Rozsah A4:6 strán
- Zobrazeno:406 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:1737
- Poslední úprava:01.06.2010
Ludmila Vaňková
9. 5. 1927 Praha
Prozaička, autorka dobrodružných historických románů (často lyricky laděných).Její otec byl vrchním ředitelem Národní banky, manžel Josef Paukert (1915-91) akademickým malířem. Po zatčení otce (1942, téhož roku byl popraven) se rodina musela na pokyn gestapa přestěhovat do Řevnic u Prahy. Ludmila Vaňková navštěvovala dívčí reformní reálné gymnázium v Praze-Smíchově (maturovala r. 1945). Ze studia sociologie a psychologie na FF UK, kde od r. 1947 pracovala ve výboru studentského fakultního spolku, byla r. 1948 z politických důvodů vyloučena. Dostudovala až v letech 1968-71 (Phdr. 1991 prací Člověk a kniha). Pracovala jako sekretářka, nejprve v nakladatelství Evropský literární klub (1949-50), poté (do 1957) v nakladatelství Čs. Spisovatel, postupně v literární redakci a v časopisech Nový život a Divadlo. Po mateřské dovolené byla 1964-72 propagační redaktorkou v Státním nakladatelství dětské knihy (později Albatros). 1973-77 pracovala jako výhybkářka na železniční stanici Karlštejn. 1977 si zvolila svobodné povolání. Debutovala 1954 v časopise Divadlo (divadelní kritiky), dále sporadicky publikovala úryvky z próz v časopisech Tvář, Věda a život, Vlasta, Květy aj. V časopise Divadlo užívala šifer -vk-, -lva.
9. 5. 1927 Praha
Prozaička, autorka dobrodružných historických románů (často lyricky laděných).Její otec byl vrchním ředitelem Národní banky, manžel Josef Paukert (1915-91) akademickým malířem. Po zatčení otce (1942, téhož roku byl popraven) se rodina musela na pokyn gestapa přestěhovat do Řevnic u Prahy. Ludmila Vaňková navštěvovala dívčí reformní reálné gymnázium v Praze-Smíchově (maturovala r. 1945). Ze studia sociologie a psychologie na FF UK, kde od r. 1947 pracovala ve výboru studentského fakultního spolku, byla r. 1948 z politických důvodů vyloučena. Dostudovala až v letech 1968-71 (Phdr. 1991 prací Člověk a kniha). Pracovala jako sekretářka, nejprve v nakladatelství Evropský literární klub (1949-50), poté (do 1957) v nakladatelství Čs. Spisovatel, postupně v literární redakci a v časopisech Nový život a Divadlo. Po mateřské dovolené byla 1964-72 propagační redaktorkou v Státním nakladatelství dětské knihy (později Albatros). 1973-77 pracovala jako výhybkářka na železniční stanici Karlštejn. 1977 si zvolila svobodné povolání. Debutovala 1954 v časopise Divadlo (divadelní kritiky), dále sporadicky publikovala úryvky z próz v časopisech Tvář, Věda a život, Vlasta, Květy aj. V časopise Divadlo užívala šifer -vk-, -lva.
Klíčová slova: