Bakalářská práce: Teórie MTP

1. MĚNOVÉ AGREGÁTY A JEJICH VÝZNAM V MĚNOVÉ POLITICE.
1.1. Peníze

1.1.1. Teoretická definice peněz
Peníze jsou jakékoli aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení zboží a služeb nebo při úhradě dluhu.
1.1.2. Empirická definice peněz
Rozumí penězi jednotlivé peněžní agregáty
Rozdělení je důležité pro posouzení toho:
Co ještě jsou a co již nejsou peníze
Které peníze jsou a které nejsou v oběhu
1.1.3. Pojem peněz
Penězi se rozumí hotovost
Penězi se rozumí důchody, čili toková veličina.
Penězi se rozumí bohatství, tj. souhrn aktiv k určitému okamžiku
1.1.4. Funkce peněz
Prostředek směny ( medium of exchange ) – placení zboží a služeb, vysoká likvidita, snižují transakční náklady
Účetní jednotka ( unit of account ) – v penězích jsou udávány ceny zboží, zvyšuje ekonomickou efektivnost, protože díky nim existuje jen jedna cena..
Uchovatel hodnoty ( store of value ) – záleží na kupní síle resp. na cenové hladině a jejích změnách
1.1.5. Mechanismy emise peněz
Mincovnictví a poklad plnohodnotné mince z drahých peněz, nedocházelo k znehodnocování, při nadbytku peněz se peníze stahovaly a vznikal poklad, který byl regulátorem peněz v oběhu. Problémem byly vysoké náklady na přemincování.
Státně – rozpočtová emise peněz vydávání státovek ke krytí výdajů SR, původně se stát zavazoval, že je smění za zlato, k čemuž nedocházelo. Chybí regulátor množství peněz v oběhu, čili docházelo k znehodnocování peněz
Klasická bankovně – úvěrová emise peněz banky uschovávaly zlato a vydávaly dlužní úpisy ( bankovky ), které byly při předložení směnitelné za zlato. Později došlo ke změně zlatého krytí na směnečné krytí. Čili banky původně vykupovaly zlato a za něj vydávaly peníze. Teď odkupovaly směnky za peníze.

1.2. Měnové agregáty
Představují souhrn peněžních prostředků s jistým stupněm likvidity.
Měnové agregáty mají význam pro regulaci množství peněz v oběhu ( měn. politiku )
V různých ekonomikách se jejich vymezení liší a je možno je upravovat
Obecně rozlišujeme následující měnové agregáty:
M0 = hotovostní oběživo + celkové rezervy bank ( PMR + DR + hotovostní rezervy v pokladnách bank ).
Tzv. Měnová báze - je to sporné, zda jde o měnový agregát. Jinak pro svou snadnou kontrolovatelnost nazývány jako mocné peníze neboli high-powered money.
M1 = hotovostní oběživo v držbě nebankovních subjektů + vklady na běžných účtech v bankách ( v domácí měně ),
kde hotovostní oběživo je hotovost v držbě nebank. subjektů. Často se označuje jako Peněžní zásoba
popř. narrow money ( někdy se zahrnují i cest. šeky např. v USA )
nejvyužívanější zprostředkující kritérium střednědobé měn. politiky v 70 a 80tých letech.
Tj. součástí M1 není celá M0 tj. celá měnová báze!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

M2 = M1 + úsporné vklady v bankách + term. vklady v bankách (v dom. měně)


M3 = M2 + euroměnové vklady u domácích bank
Euroměnové vklady mají omezenou likviditu, neboť pro jejich použití v domácí ekonomice je třeba je směnit za domácí měnu

M4 = M3 + vklady u nebank. institucí v dom. měně + krátkodobé CP v dom. měně
sledován např. v GB - tzv. broad money

M5 = L ( likvidní aktiva ) = M4 + ostatní CP v dom. měně
Peněží zásobou se obecně rozumí agregát M1