Seminární práce: Předpoklady rozvoje cestovního ruchu - Podyjí

Úvod

Cílem mé seminární práce je shrnout předpoklady rozvoje cestovního ruchu ve vybrané oblasti. Vybrala jsem si oblast jižní Moravy - Podyjí. Tuto část Moravy mám velice ráda, a proto ji také velice často navštěvuji. Nabízí se nám zde pohled na krásy přírody, pamětihodnosti naší historie i moderní předpoklady rozvoje cestovního ruchu v této oblasti.

1. Oblast Podyjí

Členité území Podyjí je součástí pahorkatiny jihovýchodního okraje Českomoravské vrchoviny, pouze východní okraj zasahuje do Dyjsko-svrateckého úvalu.
Území zaujímá jihozápadní Moravu při středním a dolním toku řek Dyje a Jihlavy. Jihovýchodní část oblasti má nížinný charakter, severní a západní část má ráz vrchovinný. Nejvyšším bodem území je vrch Mařenka (711m) severovýchodně od Želetavy, nejníže položeným místem je soutok řek Dyje a Moravy pod Lanžhotem (148m).

Administrativně zahrnuje západní část okresu Břeclav, celý okres Znojmo, jižní a střední část Třebíčska, jih okresu Žďár nad Sázavou a západní část okresu Brno-venkov. Celá jižná hranice území probíhá po česko-rakouské státní hranici.

Historie Podyjí sahá na samý počátek lidských dějin, do doby kamenné. Nedaleko Pohořelic byly nalezeny velmi primitivní kamenné nástroje používané k lovu a vyrývání částí rostlin. Dokonalejší kamenné a kostěné nástroje využívali lovci mamutů, kteří sídlili na jižní Moravě před asi 25 tisíci lety. Nejznámější jsou jejich tábořiště prozkoumaná u Dolních Věstonic a Pavlova. Zde se našla známá Věstonická Venuše, ale taká desítky dalších nástrojů a sošek.
Ve 3. stol. př. n. l. osídlili Podyjí historičtí Keltové, kteří byli nejen obávanými válečníky, ale i zručnými řemeslníky. Po celém Podyjí jsou roztroušeny kostrové hroby, naznačující různým množstvím milodarů značné sociální rozdíly ve společnosti.
Nejstarší slovanské obyvatelstvo v Podyjí charakterizuje kultura pražského typu, známá ze sídlišť a především z velkého mohylového pohřebiště u Přítluk. Kraj při dolním toku Dyje byl úrodný, proto právě v těchto končinách vznikají některá významná centra velkomoravské říše, přesto však počátkem 10. století zanikla.

Pestrá historie oblasti se odráží i dnes v kulturně-historických památkách. Mezi ně můžeme zařadit historické město Znojmo, románskou rotundu Panny Marie a sv. Kateřiny, která je jedním ze symbolů počátku českého státu a to díky unikátnímu cyklu románských fresek. Dne 30.března 1962 byla znojemská rotunda, významná součást evropského kulturního dědictví, prohlášena národní kulturní památkou. Dále nás láká hrad Vranov nad Dyjí a také mnoho technických památek jako jsou vodní mlýny postavené v samotné oblasti Národního parku Podyjí.

Na své si přijdou i aktivní návštěvníci a to prostřednictvím naučných stezek, které jsou zřízeny většinou v chráněných územích, aby umožnily návštěvníkům podrobně se seznámit s přírodními zajímavostmi typickými pro danou oblast.