Registrace | Přihlásit

Poznámky: Duchovní cesty islámu

Skrýt detaily | Oblíbený
Vznik islámu
- islám – „odevzdání se“ (do vůle Boží)
- muslimové věří, že tuto víru zvěstovali lidem proroci – až do doby Muhammada je období džáhilíje (nevědomosti)

Předislámská Arábie
- velká část obyvatel vedla kočovný život pastevců, organizovaných v pokrevních svazcích rodů, klanů, kmenů a kmenových konfederací
 vzájmená pomoc a kolektivní bezpečí.
- významné středisko Mekka v Hidžázu ¨
středisko karavanního obchodu
kulturní a náboženské centrum
 centrum pohanského kultu kolem starého božiště Ka´by.
trhy a kultovní poutě přinášely velké zisky mekkánskému vládnoucímu kmeni Kurajšovců.
Společnost předislámské Arábie
- především ve městěch se začíná pomalu prosazovat subjektivita jedince
- tradice a hodnoty předků však stále mají velkou úctu.
- murúwa – mužnost – nejváženější ctnost předislámských Arabů
- ceněna znalost kmenových genealogií a dějin, výmluvnosti a poezie
- jen mlhavé představy o posmrtném životě a o duši
- náboženství mělo podobu antropomorfního naturalismu – uctívání astrálních božstev a personofikovaných přírodních sil. Některá božstva byla úzce jmenová, jiná rozšířená. Nikdy však nevznikl panteon jako v antickém prostředí.
- větší roli hráli káhinové, pravci, kteří pod vlivem démonů džinů vyslovovali věštby.
- Korán odsuzuje pohanské modloslužebnictví jako širk – nepřístupné přidružování jiných božstev Jedinému Bohu.
- do islámu však byly integrovány některé staré tradice
- v Koránu se také hovoří o přírodních monoteistech, hanifech, např. Ibrahím, muslim před islámem, jehož monoteismus je chápán jako odlišný od židovstvía křesťanství.
- vliv měla obě monoteistická náboženství. Judaismus se šířil na jihu i severu, jeho vyznavači byli judaizovaní Arabové, zabývali se obchodem, zemědělstvím a řemesly. Křesťané měli vliv spíše na severu, patrný vliv Byzance.
- vznikající islám přijímal značnou část židovských a křesťanských vlivů z heterodoxních učení (nestorini, gnostikové...)

Muhammad
- narozen v roce slona (570), patřil k rodu Hášimovců (který byl znatelně zchudlý), záhy osiřel – otec Abduláh zemřel před jeho narozením, matka v jeho šesti letech. Na čas se ho ujal dědeček Abdulmuttalib, později strýc Abú Tálib.
- poznal tvrdý život pastevce, se strýcem se prý účastnil obchodní cesty do Sýrie.
- vzal si o patnáct let starší vdovu Chadídžu, se kterou měl 4 dcery (Zajnab, Ruqajju, Fátimu a Umm Kulthúm) a dva syny, kteří umřeli ještě v dětství. Nejvýrazněji se do dějin zapsala dcera Fátima, jež se provdala za Prorokova bratrance Alího.
- Muhammad znal pohanské představy a kult soustředěný v Mekce. Sám prý pomáhal při stavebních úpravách v okolí Ka´by. Znal kř. a ž. svaté knihy, ale sám je nečetl. Byl totiž negramotný (ummí), čímž je podporován božský původ islámu. Jeho myšlenky s ním orzvíjel Chadídžin bratranec Waraqa ibn Nawfal.
- na základě těchto podnětů vyvolaných vizemi v osamění Muhammad dospěl k přesvědčení, že ho Bůh vyvolil hlásat Jeho slovo jako prorok (nabi) a posel (rasúl).
- první zjevení měl na místě zvaném Hirá v ramadánu – usnul a přišel k němu Džibril, který mu řekl, aby přednášel. On se ptal co, na to ho Džibril začal škrtit. Až na potřetí začal přednášet. Džibril mu pak řekl, že je posel boží. Chadídža ho pak šla hledat, řekla mu, že věří, že je prorokem tohoto národa. Po ní se stal muslimeme také Waraq ibn Nawfal, její bratranec.
- Počátky Muhammadových zjevení jsou datovány do roku 610, veřejné vystoupení do roku 613. Nejdříve narážel na lhostejnost a posměch, později až na nepřátelský odpor. Muhammad však neustopoval a ještě více si potvrzoval své náb. představy.
- zlom přinesla smrt Chadídži v r. 619 a strýce Abú Táliba, jeho v čele Hášimovců vystřídal Abů Lahab. Ten se proti Muhammadovi otevřeně postavil.
- několik předáků z města Jathribu mu však nabídlo, aby se usadil u nich. ‚Uzavřeli pak spolu smlouvu v soutěsce al- ´Aqaba, že ho přijmou jako proroka a budou ho chránit.
Klíčová slova:

Mekka

Muhammad

Džihád

Muslim

Korán

Hodnocení (0x):