Seminární práce: Hlad - globální problém světa
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:95,7 %
- Typ:Seminární práce
- Univerzita:Univerzita Palackého v Olomouci
- Fakulta:Přírodovědecká fakulta
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Ekologie a environmentalistika
- Předmět:Ekologie
- Autor:eliskabila
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:13 strán
- Zobrazeno:2 219 x
- Stažené:3 x
- Velikost:0,6 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:2451
- Poslední úprava:06.12.2013
1. Úvod
Hlad není jen nepříjemný pocit, který někdy cítíme před jídlem. Je to především strašlivá pohroma, jíž každoročně padnou za oběť stovky tisíc lidí, zejména dětí.
Ve 20. století je pokrok ve vědě a technice na takové úrovni, že zajistí blahobyt celému lidstvu. Jenže tohle platí jenom v průmyslově vyspělých zemích s vysokou životní úrovní. Ve světě se dosyta najedí dva lidé ze tří. Těm, kteří mají to štěstí, že žijí v bohatších zemích, kde má každý jídla víc než potřebuje, může tenhle problém připadat neuvěřitelný.
Denní spotřeba dospělého člověka má činit alespoň 2 300 kalorií, při dostatečném a vyváženém přísunu potřebných živin, jako jsou cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny a jiné potřebné látky ke zdravému žití. Zatímco v hospodářsky rozvinutých zemích denní spotřeba značně převyšuje 3 000 kalorií, jinde ve světě ani zdaleka nedosahuje 2 000 kalorií. Člověk bez potravy vydrží i dva měsíce, samozřejmě nedostatkem tekutin se tato doba zkracuje. Dlouhodobé hladovění může vést i ke smrti.
Hlad není jen nepříjemný pocit, který někdy cítíme před jídlem. Je to především strašlivá pohroma, jíž každoročně padnou za oběť stovky tisíc lidí, zejména dětí.
Ve 20. století je pokrok ve vědě a technice na takové úrovni, že zajistí blahobyt celému lidstvu. Jenže tohle platí jenom v průmyslově vyspělých zemích s vysokou životní úrovní. Ve světě se dosyta najedí dva lidé ze tří. Těm, kteří mají to štěstí, že žijí v bohatších zemích, kde má každý jídla víc než potřebuje, může tenhle problém připadat neuvěřitelný.
Denní spotřeba dospělého člověka má činit alespoň 2 300 kalorií, při dostatečném a vyváženém přísunu potřebných živin, jako jsou cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny a jiné potřebné látky ke zdravému žití. Zatímco v hospodářsky rozvinutých zemích denní spotřeba značně převyšuje 3 000 kalorií, jinde ve světě ani zdaleka nedosahuje 2 000 kalorií. Člověk bez potravy vydrží i dva měsíce, samozřejmě nedostatkem tekutin se tato doba zkracuje. Dlouhodobé hladovění může vést i ke smrti.