Seminární práce: Druhý pilíř Evropské unie
Zobrazit detaily | Oblíbený
Konstrukce Evropské unie vychází se Smlouvy o Evropské unii, tzv. Maastrichtské smlouvy uzavřené v roce 1992. Je založena na tzv. třech pilířích. První pilíř je tvořen třemi Evropskými společenstvími – Evropským společenstvím uhlí a oceli, Evropským hospodářským společenstvím (po vstupu Maastrichtské dohody nazýváno Evropským společenstvím) a Evropským společenstvím pro atomovou energii. Druhý pilíř zahrnuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a třetí pilíř oblasti justice a vnitřních věcí.
Cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské Unie:
zabezpečit společné hodnoty, základní zájmy a nezávislost Unie
posilovat bezpečnost Unie a jejich členských států ve všech směrech
chránit mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu s principy Charty OSN, jakož i s principy helsinského Závěrečného aktu a cíli Pařížské charty
podporovat mezinárodní spolupráci
rozvíjet a upevňovat demokracii, právní stát a respektování lidských práv a základních svobod
Smlouva o Evropské unii zároveň stanovila, že společná zahraniční a bezpečnostní politika bude zahrnovat všechny otázky, které mají vztah k bezpečnosti Unie, včetně eventuálního formulování společné obranné politiky, což by mohlo časem vést ke společné obraně.
Dohoda o SZBP umožnila, aby EU vystupovala na mezinárodní scéně jedním hlasem a vyjadřovala svou pozici k závažným otázkám mezinárodních vztahů, k ozbrojeným konfliktům, lidským právům a dalším aktuálním otázkám.
Role jednotlivých institucí evropské unie při rozhodování a provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky byla přehledně určena a v zásadě potvrzovala praxi, která se vytvořila v rámci předchozí evropské politické spolupráce.
Evropská rada definovala principy a všeobecné směrnice pro SZBP.
Radě byla svěřena rozhodující role při definování a provádění SZBP
Rada získala pravomoc rozhodovat o tom, jak bude postupovat ve vztahu ke konkrétním mezinárodně politickým otázkám, kdy jsou dotčeny zájmy Unie. Nástroje, které měla k dispozici, zahrnovaly společná stanoviska, společný postup a společné akce Unie.
Cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské Unie:
zabezpečit společné hodnoty, základní zájmy a nezávislost Unie
posilovat bezpečnost Unie a jejich členských států ve všech směrech
chránit mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu s principy Charty OSN, jakož i s principy helsinského Závěrečného aktu a cíli Pařížské charty
podporovat mezinárodní spolupráci
rozvíjet a upevňovat demokracii, právní stát a respektování lidských práv a základních svobod
Smlouva o Evropské unii zároveň stanovila, že společná zahraniční a bezpečnostní politika bude zahrnovat všechny otázky, které mají vztah k bezpečnosti Unie, včetně eventuálního formulování společné obranné politiky, což by mohlo časem vést ke společné obraně.
Dohoda o SZBP umožnila, aby EU vystupovala na mezinárodní scéně jedním hlasem a vyjadřovala svou pozici k závažným otázkám mezinárodních vztahů, k ozbrojeným konfliktům, lidským právům a dalším aktuálním otázkám.
Role jednotlivých institucí evropské unie při rozhodování a provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky byla přehledně určena a v zásadě potvrzovala praxi, která se vytvořila v rámci předchozí evropské politické spolupráce.
Evropská rada definovala principy a všeobecné směrnice pro SZBP.
Radě byla svěřena rozhodující role při definování a provádění SZBP
Rada získala pravomoc rozhodovat o tom, jak bude postupovat ve vztahu ke konkrétním mezinárodně politickým otázkám, kdy jsou dotčeny zájmy Unie. Nástroje, které měla k dispozici, zahrnovaly společná stanoviska, společný postup a společné akce Unie.