Seminární práce: Imrich Ruisel - Základy psychologie inteligence
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:93,9 %
- Typ:Seminární práce
- Univerzita:Univerzita Karlova v Praze
- Fakulta:Pedagogická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Psychológia
- Předmět:Obecná psychologie a psych. osobnosti
- Studijní obor:Psychologie - Speciálni pedagogika
- Autor:leonek
- Ročník:1. ročník
- Rozsah A4:10 strán
- Zobrazeno:2 128 x
- Stažené:4 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:2537
- Poslední úprava:12.12.2013
1) Úvod
Na počátku této práce ocitujme část z úvodu Ruiselovy knihy: Inteligence má značný význam nejenom v teorii psychologie, ale i v našem každodenním životě, a proto se těší dlouhodobému zájmu odborníků i laiků. Stala se symbolem úspěchu a kvality. Úspěch v moderní společnosti je podmíněn vyšším vzděláním, které předpokládá určitou inteligenci. Snížená inteligence, ať již vlivem mozkového poškození nebo sociálně málo podnětného prostředí, pravděpodobnost úspěšného uplatnění výrazně snižuje. Není divu, že se inteligence stala nedílnou součástí informačního věku a reklamy. Proto by například podle firmy Hedgren inteligentní lidé měli kupovat kožené zboží. Časopisy pro mládež nabízejí počítačové hry inteligentním dětem.
Těchto několik vět vystihuje pozici inteligence, její vliv na život jedince, ale také její vliv na fungování společnosti. Pojem inteligence jeho číselné vyjádření v podobě inteligenčního kvocientu (IQ) se staly běžnou součástí našeho života. Inteligence, respektive její míra, kterou je určitý jedinec obdařen, podmiňuje z dnešního pohledu celý jeho život. Ovlivňuje jeho školní výsledky, výběr povolání, v osobním životě se podílí na vztazích s ostatními lidmi v okolí, působí při výběru životního partnera či partnerky1, ovlivňuje životní styl, zájmy a spoustu dalších odvětví lidské činnosti a oblastí lidského života. Dokonce se promítají i do života dětí, protože řada rodičů by chtěla vědět, jak chytrý2 je jejich malý František, či jaké IQ má Anička, takže si zakoupí patřičnou publikaci a děti podomácku otestují (v lepším případě se vydají do pedagogicko-psychologické poradny).
Zvýšený zájem o tuto oblast zaznamenáváme přibližně od počátku dvacátého století3. Dnes je tento pojem dobrým obchodním artiklem. Ať už ve smyslu, který uvádí Ruisel v citaci, nebo z pohledu faktu, že publikace obsahující testy IQ seženeme v každém knihkupectví (otázkou je jak kvalitní tyto testy jsou).
Smyslem této práce však není popis vztahu společnosti k pojmu inteligence, takže přistupme k dalšímu bodu.
Na počátku této práce ocitujme část z úvodu Ruiselovy knihy: Inteligence má značný význam nejenom v teorii psychologie, ale i v našem každodenním životě, a proto se těší dlouhodobému zájmu odborníků i laiků. Stala se symbolem úspěchu a kvality. Úspěch v moderní společnosti je podmíněn vyšším vzděláním, které předpokládá určitou inteligenci. Snížená inteligence, ať již vlivem mozkového poškození nebo sociálně málo podnětného prostředí, pravděpodobnost úspěšného uplatnění výrazně snižuje. Není divu, že se inteligence stala nedílnou součástí informačního věku a reklamy. Proto by například podle firmy Hedgren inteligentní lidé měli kupovat kožené zboží. Časopisy pro mládež nabízejí počítačové hry inteligentním dětem.
Těchto několik vět vystihuje pozici inteligence, její vliv na život jedince, ale také její vliv na fungování společnosti. Pojem inteligence jeho číselné vyjádření v podobě inteligenčního kvocientu (IQ) se staly běžnou součástí našeho života. Inteligence, respektive její míra, kterou je určitý jedinec obdařen, podmiňuje z dnešního pohledu celý jeho život. Ovlivňuje jeho školní výsledky, výběr povolání, v osobním životě se podílí na vztazích s ostatními lidmi v okolí, působí při výběru životního partnera či partnerky1, ovlivňuje životní styl, zájmy a spoustu dalších odvětví lidské činnosti a oblastí lidského života. Dokonce se promítají i do života dětí, protože řada rodičů by chtěla vědět, jak chytrý2 je jejich malý František, či jaké IQ má Anička, takže si zakoupí patřičnou publikaci a děti podomácku otestují (v lepším případě se vydají do pedagogicko-psychologické poradny).
Zvýšený zájem o tuto oblast zaznamenáváme přibližně od počátku dvacátého století3. Dnes je tento pojem dobrým obchodním artiklem. Ať už ve smyslu, který uvádí Ruisel v citaci, nebo z pohledu faktu, že publikace obsahující testy IQ seženeme v každém knihkupectví (otázkou je jak kvalitní tyto testy jsou).
Smyslem této práce však není popis vztahu společnosti k pojmu inteligence, takže přistupme k dalšímu bodu.