Měření: Základy finanční matematiky

Mezi oceňovacími podklady zaujímá specifické postavení úroková míra. Při oceňování lesa byla označována jako tzv. „voskový nos“ oceňování lesa - již malý pohyb může způsobit značné změny. Úrok obecně chápeme jako odměnu z přenechání kapitálu na určité časové období.
Pro existenci kladné diskontní či úrokové míry existují dva podstatné důvody. Za prvé, lidé diskontují budoucnost proto, že preferují současné užitky (efekty, výnosy) před budoucími. Jsou tzv. netrpěliví. Jako další příčina kladných diskontních či úrokových měr se uvádí produktivita kapitálu. Základním předpokladem je, že vynaložíme-li určité zdroje na investice, místo na spotřebu, očekáváme od tohoto vkladu, že bude schopen přinášet v dalším období vyšší spotřebu než kdybychom spotřebovali všechno naráz. Takovouto investici tedy zpravidla učiníme tehdy, když očekávané výnosy z vloženého kapitálu budou vyšší než tzv. náklady netrpělivosti (míra časové preference). Úrok tedy zahrnuje náhradu za dočasnou ztrátu kapitálu, riziko spojené se změnami tohoto kapitálu (inflace) včetně nejistoty, zda půjčený kapitál bude splacen včas a v plné výši.
Dobu po kterou je kapitál zapůjčen a z které počítáme úrok, nazýváme dobou splatnosti (úroková doba, doba existence smluvního vztahu).