Přednášky: Jihoslovanská etnika a státy ve středověku
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:81,1 %
- Typ:Přednášky
- Univerzita:Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
- Fakulta:Filozofická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Dejepis
- Předmět:Dějepis
- Autor:leonek
- Rozsah A4:14 strán
- Zobrazeno:1 378 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,2 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:3045
- Poslední úprava:03.04.2014
JIHOSLOVANSKÁ ETNIKA A STÁTY VE STŘEDOVĚKU
1. OSÍDLENÍ BALKÁNU SLOVANY A PRVNÍ JIHOSLOVANSKÉ STÁTY
Příchod Slovanů
- od 3. století. - vpády barbarských kmenů do římské říše - útoky na V i Z
- neutěšená hospodářská situace v západořímských oblastech
- KONSTANTIN VELIKÝ - přesunul centrum impéria z Říma na V - založil nové hlavní město na místě staré řecké osady Byzantion - Konstantinopolis (město Konstantinovo) - Slované je nazývali "městem císařovým" = Cařihrad
- 395 - THEODOSIOS VELIKÝ rozdělil římskou říši na dvě části dvěma synům - HONORIUS - Z, starší ARKADIUS - V
- Itálie - nájezdy Vandalů a Vizigótů
- 476 - Řím padl do rukou skirského náčelníka ODOAKERA, ROMULUS AUGUSTULUS sesazen
- říše na V - dědička římských myšlenek a uchovávatelka antických filozofických a kulturních tradic
- území Ilýrie a Makedonie - po rozdělení říše se staly součátí V území - pars orientis - nevyhnuly se nájezdům
- limes romanus v Podunají už nepředstavoval pro barbary takovou překážku
- nájezdy Germánů a Hunů (v 5. stol. se usadili v povodí Tisy a středního Dunaje) - trpí města poblíž limitu - Sirmium (dnešní Sermska Mitrovica), Singidunum (Bělehrad), Naissus (Niš), Poetovio (Ptuj), Emona (Lublaň)
- do přelomu 5. a 6. století byzanská říše hájila dunajskou hranici - její udržení však čím dál obtížnější
- 451 - Hunové poraženi na Katalaunských polích; rozpad hunské říše - její území zaujali Gepidové a Ostrogóti
- 490 - Byzanc přiměla Ostrogóty - foederáty říše - k odchodu do Itálie - THEODORICH VELIKÝ - barbarské království - součástí jeho državy Dalmácie, jižní Panonie a část Norika
- císař JUSTINIÁN I. - v 6. století - rekonkvista - italské království podlehlo, císařským loďstvem osvobozeno centrum provincie Dalmácie - Salona - byzantinci mohli Středozemní moře nazývat "svým mořem" (mare nostrum)
1. OSÍDLENÍ BALKÁNU SLOVANY A PRVNÍ JIHOSLOVANSKÉ STÁTY
Příchod Slovanů
- od 3. století. - vpády barbarských kmenů do římské říše - útoky na V i Z
- neutěšená hospodářská situace v západořímských oblastech
- KONSTANTIN VELIKÝ - přesunul centrum impéria z Říma na V - založil nové hlavní město na místě staré řecké osady Byzantion - Konstantinopolis (město Konstantinovo) - Slované je nazývali "městem císařovým" = Cařihrad
- 395 - THEODOSIOS VELIKÝ rozdělil římskou říši na dvě části dvěma synům - HONORIUS - Z, starší ARKADIUS - V
- Itálie - nájezdy Vandalů a Vizigótů
- 476 - Řím padl do rukou skirského náčelníka ODOAKERA, ROMULUS AUGUSTULUS sesazen
- říše na V - dědička římských myšlenek a uchovávatelka antických filozofických a kulturních tradic
- území Ilýrie a Makedonie - po rozdělení říše se staly součátí V území - pars orientis - nevyhnuly se nájezdům
- limes romanus v Podunají už nepředstavoval pro barbary takovou překážku
- nájezdy Germánů a Hunů (v 5. stol. se usadili v povodí Tisy a středního Dunaje) - trpí města poblíž limitu - Sirmium (dnešní Sermska Mitrovica), Singidunum (Bělehrad), Naissus (Niš), Poetovio (Ptuj), Emona (Lublaň)
- do přelomu 5. a 6. století byzanská říše hájila dunajskou hranici - její udržení však čím dál obtížnější
- 451 - Hunové poraženi na Katalaunských polích; rozpad hunské říše - její území zaujali Gepidové a Ostrogóti
- 490 - Byzanc přiměla Ostrogóty - foederáty říše - k odchodu do Itálie - THEODORICH VELIKÝ - barbarské království - součástí jeho državy Dalmácie, jižní Panonie a část Norika
- císař JUSTINIÁN I. - v 6. století - rekonkvista - italské království podlehlo, císařským loďstvem osvobozeno centrum provincie Dalmácie - Salona - byzantinci mohli Středozemní moře nazývat "svým mořem" (mare nostrum)