Vypracované otázky: Zpracované otázky z předmětu ústavní soudnictví
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:86,6 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Západočeská univerzita v Plzni
- Fakulta:Fakulta právnická
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Právo
- Předmět:Ústavní soudnictví
- Autor:redsun
- Ročník:5. ročník
- Rozsah A4:69 strán
- Zobrazeno:749 x
- Stažené:5 x
- Velikost:0,7 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:3589
- Poslední úprava:09.06.2014
1. Pojem soudní kontroly ústavnosti.
Ochrana principů ústavy- zejména spjaté s demokracií, vlastnictvím a nedotknutelností jedince, kontrola nad dodržováním ústavních pravidel. Kontrola v sobě zahrnuje mimo samotné kontrolní činnosti i určitou sankci např. v podobě zrušení ústavním normám odporujícího právního předpisu.
Souvislost se vznikem principu právního státu. Právní prostor (okruh věcí), v nichž ÚS rozhoduje a souhrn prostředků, jimiž rozhoduje k dodržování práv a působnosti subjektů ústavněprávních či dalších vyjmenovaných norem.
Moderní ústavnost je podmíněna ústavou, procesními předpisy na její ochranu a institucemi, které ji kontrolují.
Výklad ústavy- metoda v systému kontroly ústavnosti. Ústavní soud-orgán kontroly ústavnosti -svěřen autentický výklad ústavy (spolu s ústavodárným sborem).
Ústavní soudnictví
- soudní činnost směřující ke kontrole (ochraně) ústavnosti
- Ústavní soud ČR je výslovně povolán k ochraně ústavnosti v čl. 83 Ústavy. Vedle úkolu stanoveného obecně celému soudnictví ochraňovat základní práva a svobody je zdůrazněn úst. soud jako specializovaný orgán povolaný k ochraně ústavnosti - výlučné povolání k ochraně takových zájmů společnosti, které se pohybují svou hodnotou mezi fundamentálními pojmovými znaky právního státu. Dochází k poskytování ochrany právům a svobodám, která jsou pro stát nejvýznamnější, neboť jej určují jako stát právní a demokratický. Žádný demokratický stát, který lze označit přívlastkem „právní“ se nemůže bez kontroly ústavnosti obejít. Ústavní soud je proto také označován jako strážce ústavy.
Pojmy z ústavního soudnictví
Princip ústavnosti = ústava musí být dodržována, a to všemi subjekty, které ústava zavazuje pravomocemi, oprávněními i odpovědností.
Ústavní soudnictví = činnost směřující k ochraně zachovávání ústavy a ústavních zákonů a kontrole jejího dodržování, prováděnou státními orgány soudního typu zpravidla na základě kvalifikovaného podnětu (soudní činnost směřující ke kontrole ústavnosti).
Soudní kontrola ústavnosti = soud přezkoumává, zda určitý právní akt je v souladu s ústavními normami (rozhodnutí kteréhokoli orgánu veřejné moci může podléhat kontrole orgánu soudního, a to z toho pohledu, zda je v souladu s ústavními normami). Pojem soudní kontrola ústavnosti zahrnuje kontrolu souladu všech individuálně závazných a obecně závazných právních aktů včetně zákonů z hlediska jejich souladu s ústavou a ústavními zákony. Ústavní kontrola v moderním pojetí se poprvé objevila v USA v roce 1803, kdy Nejvyšší soud USA vyslovil, že Ústava USA je nejvyšším zákonem země a jakýkoli zákon Kongresu, který by jí odporoval, může soud prohlásit za protiústavní. Cílem kontroly ústavnosti je především ochrana individuálních, ústavně garantovaných, zvláště politických práv jednotlivce a ochrana menšiny proti většině. Ústavní kontrolu lze dělit na abstraktní, konkrétní a incidentní, na formální a materiální.
Ochrana principů ústavy- zejména spjaté s demokracií, vlastnictvím a nedotknutelností jedince, kontrola nad dodržováním ústavních pravidel. Kontrola v sobě zahrnuje mimo samotné kontrolní činnosti i určitou sankci např. v podobě zrušení ústavním normám odporujícího právního předpisu.
Souvislost se vznikem principu právního státu. Právní prostor (okruh věcí), v nichž ÚS rozhoduje a souhrn prostředků, jimiž rozhoduje k dodržování práv a působnosti subjektů ústavněprávních či dalších vyjmenovaných norem.
Moderní ústavnost je podmíněna ústavou, procesními předpisy na její ochranu a institucemi, které ji kontrolují.
Výklad ústavy- metoda v systému kontroly ústavnosti. Ústavní soud-orgán kontroly ústavnosti -svěřen autentický výklad ústavy (spolu s ústavodárným sborem).
Ústavní soudnictví
- soudní činnost směřující ke kontrole (ochraně) ústavnosti
- Ústavní soud ČR je výslovně povolán k ochraně ústavnosti v čl. 83 Ústavy. Vedle úkolu stanoveného obecně celému soudnictví ochraňovat základní práva a svobody je zdůrazněn úst. soud jako specializovaný orgán povolaný k ochraně ústavnosti - výlučné povolání k ochraně takových zájmů společnosti, které se pohybují svou hodnotou mezi fundamentálními pojmovými znaky právního státu. Dochází k poskytování ochrany právům a svobodám, která jsou pro stát nejvýznamnější, neboť jej určují jako stát právní a demokratický. Žádný demokratický stát, který lze označit přívlastkem „právní“ se nemůže bez kontroly ústavnosti obejít. Ústavní soud je proto také označován jako strážce ústavy.
Pojmy z ústavního soudnictví
Princip ústavnosti = ústava musí být dodržována, a to všemi subjekty, které ústava zavazuje pravomocemi, oprávněními i odpovědností.
Ústavní soudnictví = činnost směřující k ochraně zachovávání ústavy a ústavních zákonů a kontrole jejího dodržování, prováděnou státními orgány soudního typu zpravidla na základě kvalifikovaného podnětu (soudní činnost směřující ke kontrole ústavnosti).
Soudní kontrola ústavnosti = soud přezkoumává, zda určitý právní akt je v souladu s ústavními normami (rozhodnutí kteréhokoli orgánu veřejné moci může podléhat kontrole orgánu soudního, a to z toho pohledu, zda je v souladu s ústavními normami). Pojem soudní kontrola ústavnosti zahrnuje kontrolu souladu všech individuálně závazných a obecně závazných právních aktů včetně zákonů z hlediska jejich souladu s ústavou a ústavními zákony. Ústavní kontrola v moderním pojetí se poprvé objevila v USA v roce 1803, kdy Nejvyšší soud USA vyslovil, že Ústava USA je nejvyšším zákonem země a jakýkoli zákon Kongresu, který by jí odporoval, může soud prohlásit za protiústavní. Cílem kontroly ústavnosti je především ochrana individuálních, ústavně garantovaných, zvláště politických práv jednotlivce a ochrana menšiny proti většině. Ústavní kontrolu lze dělit na abstraktní, konkrétní a incidentní, na formální a materiální.