Přednášky: Základy strojírenské technologie - přednášky
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:86,5 %
- Typ:Přednášky
- Univerzita:Česká zemědělská univerzita v Praze
- Fakulta:Technická fakulta
- Kategorie:Technika
- Podkategorie:Strojírenství
- Předmět:Základy strojírenské technologie
- Autor:kralova.lucie
- Ročník:2. ročník
- Rozsah A4:100 strán
- Zobrazeno:1 029 x
- Stažené:1 x
- Velikost:14,1 MB
- Formát a přípona:Archiv souborů (.rar)
- Jazyk:český
- ID projektu:4275
- Poslední úprava:13.10.2014
Technologičnost konstrukce odlitků
- při návrhu výroby odlitku se vychází z výkresu součásti a ze základních technických a ekonomických požadavků, dodaných odběratelem
- v této fázi je vhodná spolupráce konstruktéra součásti se slévárenským technologem
- jejím výsledkem je dokonalejší propracování konstrukce I technických požadavků kladených na součást s přihlédnutím ke konkrétním možnostem dané slévárny
- tato spolupráce přinese zjednodušení výroby lepší využití surovin a energií a kladně se projeví ve výsledném ekonomickém efektu výroby
- v případě, že při návrhu součásti nespolupracoval konstruktér s technologem,je nutno provést rozbor technologičnosti konstrukce součásti z pohledu budoucí výroby odlitku
- základní pravidla technologičnosti konstrukce odlitků jsou shrnuta v následujících bodech:
- materiál odlitku musí splňovat požadavky vyplývající z funkce součásti, zejména na pevnost, odolnost proti korozi, houževnatost apod.
- materiál odlitku musí mít vhodné technologické vlastnosti vyplývající z navrženého postupu výroby součásti zejména slévatelnost, obrobitelnost, příp. svařitelnost
- konstrukce odlitku musí vycházet z možností předpokládaného způsobu lití s přihlédnutím k sériovosti výroby
- model odlitku musí mít minimum dělicích ploch a volných částí, dělicí plochy modelu a formy mají být pokud možno rovinné
- odlitek musí mít dostatečné úkosy, aby bylo možno vyjmout model z formy
- konstrukce odlitku má umožnit odlévání s minimálním počtem jader a částí formy, jádra musí být co možná nejjednodušší, delší vodorovná jádra musí být pokud možno upevněna na obou koncích
- složité odlitky je v některých případech výhodnější rozdělit na několik jednodušších , které se dodatečně spojí
- tvar a poloha odlitku při lití musí umožnit unikání plynů a par z jader
- tloušťka stěn odlitků má být stejnoměrná, stěny různé tloušťky je třeba spojovat pozvolnými přechody, minimální tloušťka stěny odlitku je omezena zabíravostí slitiny
- vnitřní stěny mají mít (z důvodu chladnutí) tloušťku asi o 20% menší než stěny vnější
- při návrhu výroby odlitku se vychází z výkresu součásti a ze základních technických a ekonomických požadavků, dodaných odběratelem
- v této fázi je vhodná spolupráce konstruktéra součásti se slévárenským technologem
- jejím výsledkem je dokonalejší propracování konstrukce I technických požadavků kladených na součást s přihlédnutím ke konkrétním možnostem dané slévárny
- tato spolupráce přinese zjednodušení výroby lepší využití surovin a energií a kladně se projeví ve výsledném ekonomickém efektu výroby
- v případě, že při návrhu součásti nespolupracoval konstruktér s technologem,je nutno provést rozbor technologičnosti konstrukce součásti z pohledu budoucí výroby odlitku
- základní pravidla technologičnosti konstrukce odlitků jsou shrnuta v následujících bodech:
- materiál odlitku musí splňovat požadavky vyplývající z funkce součásti, zejména na pevnost, odolnost proti korozi, houževnatost apod.
- materiál odlitku musí mít vhodné technologické vlastnosti vyplývající z navrženého postupu výroby součásti zejména slévatelnost, obrobitelnost, příp. svařitelnost
- konstrukce odlitku musí vycházet z možností předpokládaného způsobu lití s přihlédnutím k sériovosti výroby
- model odlitku musí mít minimum dělicích ploch a volných částí, dělicí plochy modelu a formy mají být pokud možno rovinné
- odlitek musí mít dostatečné úkosy, aby bylo možno vyjmout model z formy
- konstrukce odlitku má umožnit odlévání s minimálním počtem jader a částí formy, jádra musí být co možná nejjednodušší, delší vodorovná jádra musí být pokud možno upevněna na obou koncích
- složité odlitky je v některých případech výhodnější rozdělit na několik jednodušších , které se dodatečně spojí
- tvar a poloha odlitku při lití musí umožnit unikání plynů a par z jader
- tloušťka stěn odlitků má být stejnoměrná, stěny různé tloušťky je třeba spojovat pozvolnými přechody, minimální tloušťka stěny odlitku je omezena zabíravostí slitiny
- vnitřní stěny mají mít (z důvodu chladnutí) tloušťku asi o 20% menší než stěny vnější