Seminární práce: Politické stranictví na úrovni obcí a regionů v ČR
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:82,5 %
- Typ:Seminární práce
- Univerzita:Vysoká škola finanční a správní
- Fakulta:Fakulta ekonomických studií
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Politologie
- Předmět:Veřejná politika
- Autor:northfinder
- Rozsah A4:6 strán
- Zobrazeno:1 038 x
- Stažené:3 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:4557
- Poslední úprava:18.11.2014
Z hlediska připravenosti České republiky na strukturální politiku EU má mimořádný význam dokončení reformy veřejné správy, decentralizace a rozvoj politického procesu na subnacionálních úrovních, tedy v obcích a regionech. Zásada subsidiarity, která se uplatňuje při využívání strukturálních fondů a fondu soudržnosti, klade vysoké nároky na efektivnost politického rozhodování spojeného s regionálním, komunitním a místním rozvojem. Novým možnostem, jež se otvírají, musí vycházet vstříc regionálně a lokálně motivované politické aktivity. V tomto kontextu získává nové podněty a nový rozměr politické stranictví na úrovni obcí a regionů.
Problematika politického stranictví a stranických systémů patří k nejzajímavějším a také k nejpropracovanějším oblastem politologické teorie i empirického výzkumu. Platí to však především o politickém stranictví, jež se projevuje na národní (parlamentní) úrovni, zatímco lokální a regionální politické stranictví dlouho zůstávalo zcela stranou zájmu. Má to řadu příčin — od přežívajícího centralistického přístupu k politickým vztahům a rozhodovacím procesům přes nižší mediální atraktivnost tématu až po obtížnost problematiky spojenou s nutností rozsáhlého a náročného terénního výzkumu s nejistými výsledky. V poslední době se však objevují náznaky, že do centra pozornosti se dostává i politický proces na lokální a regionální úrovni. Souvisí to nepochybně s přípravami ČR na vstup do EU a s pokračující reformou veřejné správy, zejména s ustavením krajů a s posílením samostatné působnosti obcí. V roce 2000 byl podnícen zájem o regionální stranictví volbami do krajských zastupitelstev (viz např. sborník Krajské volby 2000). Objevují se pokusy aplikovat teorie koalic a stranických systémů na komunální politiku (viz Jüptner 2001). Cílem tohoto příspěvku je přiblížit rozdíly ve stranických spektrech, případně volebních preferencích mezi obcemi různých velikostních kategorií a také vzhledem k regionální a parlamentní politické scéně.
Problematika politického stranictví a stranických systémů patří k nejzajímavějším a také k nejpropracovanějším oblastem politologické teorie i empirického výzkumu. Platí to však především o politickém stranictví, jež se projevuje na národní (parlamentní) úrovni, zatímco lokální a regionální politické stranictví dlouho zůstávalo zcela stranou zájmu. Má to řadu příčin — od přežívajícího centralistického přístupu k politickým vztahům a rozhodovacím procesům přes nižší mediální atraktivnost tématu až po obtížnost problematiky spojenou s nutností rozsáhlého a náročného terénního výzkumu s nejistými výsledky. V poslední době se však objevují náznaky, že do centra pozornosti se dostává i politický proces na lokální a regionální úrovni. Souvisí to nepochybně s přípravami ČR na vstup do EU a s pokračující reformou veřejné správy, zejména s ustavením krajů a s posílením samostatné působnosti obcí. V roce 2000 byl podnícen zájem o regionální stranictví volbami do krajských zastupitelstev (viz např. sborník Krajské volby 2000). Objevují se pokusy aplikovat teorie koalic a stranických systémů na komunální politiku (viz Jüptner 2001). Cílem tohoto příspěvku je přiblížit rozdíly ve stranických spektrech, případně volebních preferencích mezi obcemi různých velikostních kategorií a také vzhledem k regionální a parlamentní politické scéně.