Státnicové otázky: Výkon veřejné správy v ČR - státnicové otázky

Ve kterých ustanoveních Ústavy a jak jsou zakotveny základy samosprávy, z jaké koncepce se přitom vychází?

I.část otázky

Máme více druhů samosprávy, ale Ústava hovoří pouze o územní (jiné - politická, sdružovací, církevní, profesní…podle jiného členění mimo místní pouze zájmová zastoupená komorami a věcná zastoupená sdruženími). Zde je myšlen klasický typ veřejnoprávní územní samosprávy, která je uznávána veřejnou mocí - zákony.
Uplatňování územní samosprávy má ústavní rámec, poskytnutý článkem 8 Ústavy: „Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků“
→ Na určitém teritoriu jsou územní samosprávě svěřeny určité mocenské prostředky. Samospráva je Ústavou a zákony chráněna, podle čl.87 odst.1 písm.c) může být napaden státní zásah do samosprávy („Ústavní soud rozhoduje o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu“).

Ústava České republiky v hlavě sedmé zakotvuje územní samosprávu České republiky. V čl. 99 vymezuje územně správní členění na obce a vyšší územní samosprávné celky a v dalších článcích této hlavy pak vymezuje jejich ústavní rámec.

Na tuto ústavní úpravu navazuje ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,
a článek 21 Listiny ZPS, který stanovuje, že České republiky se člení na obce a kraje, jejichž postavení je ústavněprávně garantováno, neboť je lze vytvořit a zrušit pouze ústavním zákonem.