Studijní materiál: Cvičení z ekonomiky lesního hospodářství
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:90,8 %
- Typ:Studijní materiál
- Univerzita:Česká zemědělská univerzita v Praze
- Fakulta:Fakulta lesnická a dřevařská
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Lesnictví
- Předmět:Ekonomika lesního hospodářství
- Autor:northfinder
- Ročník:2. ročník
- Rozsah A4:89 strán
- Zobrazeno:1 588 x
- Stažené:8 x
- Velikost:2,3 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:4616
- Poslední úprava:24.11.2014
Podnik, právní úprava podnikání
Právo každého podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, stejně jako právo vlastnit majetek, je zakotveno již v článku 26 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Ve smyslu tohoto článku má každý právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.
Jak uvádí Kupčák (2005), tak podnikání (podnikatelství, angl. entrepreneurship) je základním atributem tržní ekonomiky. Nejčastěji je jím označována cílevědomá lidská činnost k uspokojování cizích potřeb, za účelem dosahování zisku, resp. rozmnožení majetku či zvětšení bohatství (uspokojování vlastních potřeb - např. provozování obor …).
Podle obchodního zákoníku se podnikáním rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosaženi zisku. Podnikatel (angl. entrepreneur) je organizující prvek výroby. Odpovídá (nese riziko) za ekonomická rozhodnutí co vyrábět, kolik vyrábět a jaké použít výrobní metody, co.
Postava podnikatele se objevuje již v 18. století, uvádí se, že prvním autorem, který zavedl tento pojem byl R. Cantillon který rozlišuje dvě skupiny lidí: podnikatelů, žijících ve stálé nejistotě, a tzv. námezdních lidí, jež mají zajištěný stálý, příjem.
Základním hospodářským projevem podnikatele je jeho kapitálový vklad do podnikání. Tento vklad je považován za specifický výrobní faktor a jeho povaha je odlišná pro různé právní formy podnikání.
Právo každého podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, stejně jako právo vlastnit majetek, je zakotveno již v článku 26 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Ve smyslu tohoto článku má každý právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.
Jak uvádí Kupčák (2005), tak podnikání (podnikatelství, angl. entrepreneurship) je základním atributem tržní ekonomiky. Nejčastěji je jím označována cílevědomá lidská činnost k uspokojování cizích potřeb, za účelem dosahování zisku, resp. rozmnožení majetku či zvětšení bohatství (uspokojování vlastních potřeb - např. provozování obor …).
Podle obchodního zákoníku se podnikáním rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosaženi zisku. Podnikatel (angl. entrepreneur) je organizující prvek výroby. Odpovídá (nese riziko) za ekonomická rozhodnutí co vyrábět, kolik vyrábět a jaké použít výrobní metody, co.
Postava podnikatele se objevuje již v 18. století, uvádí se, že prvním autorem, který zavedl tento pojem byl R. Cantillon který rozlišuje dvě skupiny lidí: podnikatelů, žijících ve stálé nejistotě, a tzv. námezdních lidí, jež mají zajištěný stálý, příjem.
Základním hospodářským projevem podnikatele je jeho kapitálový vklad do podnikání. Tento vklad je považován za specifický výrobní faktor a jeho povaha je odlišná pro různé právní formy podnikání.