Vypracované otázky: Ekologie - vypracované otázky
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:87,0 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Česká zemědělská univerzita v Praze
- Fakulta:Fakulta lesnická a dřevařská
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Ekologie a environmentalistika
- Předmět:Ekologie
- Autor:northfinder
- Ročník:2. ročník
- Rozsah A4:14 strán
- Zobrazeno:1 185 x
- Stažené:4 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.docx)
- Jazyk:český
- ID projektu:4623
- Poslední úprava:24.11.2014
1) listnatý les mírného pásma
Původní typ lesa, který se vyskytoval téměř na celém území naší republiky před příchodem člověka. Střídání ročních období s větším množstvím srážek. Půdy jsou většinou humusovité hnědozemě. Nejhojnějšími rostlinnými druhy byly listnaté a částečně i jehličnaté stromy - buky, duby, habry, javory, případně jedle, borovice a smrky. Většina těchto lesů již byla změněna na kulturní smrkové lesy určené k těžbě dřeva.
2) jak vypadal les v období atlantiku (starší a mladší)
Starší a mladší atlantik (AT1 - 5.500 - 4.000 př.n.l., AT2 - 4.000 - 2.500 př.n.l.)
Teploty i srážky byly vyšší než dnes, jedná se o klimatické optimim holocénu. V českých zemích dosáhla maxima společenstva tzv. smíšených doubrav a ve vyšších nadmořských výškách smrčiny, rozšířené i azonálně v nižších expozicích (s olší). Od poloviny atlantika se místně začal šířil buk, prudce expandující koncem tohoto období. Do tohoto období spadá vymizení kleče v nižších pohořích (Jeseníky). V západní Evropě se hojně objevuje cesmína a tis, u nás je doložen častý výskyt břečťanu. Ve větší míře se objevují místa odlesněná člověkem, neolitickým zemědělcem. Osídlení se soustředilo na sprašové oblasti. Fauna byla již typicky lesní: jelen, zubr, pratur, medvěd, kuna, veverka, liška, jezevec.
3) Intercepce
Intercepce: Mechanické zadržení části srážek na povrchu asimilačních orgánů, tak, že voda nedopadne na povrch půdy a odpaří se z povrchu listů bez možnosti využití rostlinami (záporná - snižuje množství vody ze srážek dopadající v porostu na povrch půdy, Kladná - u srážek za mlhy, častější v hrských oblastech, smrkové porosty). Výpočet na zkamenění: I(%) = 5,77 + 27,09*X na stupni plošného zápoje: I (%) = 4,76 + 34,70*X
Původní typ lesa, který se vyskytoval téměř na celém území naší republiky před příchodem člověka. Střídání ročních období s větším množstvím srážek. Půdy jsou většinou humusovité hnědozemě. Nejhojnějšími rostlinnými druhy byly listnaté a částečně i jehličnaté stromy - buky, duby, habry, javory, případně jedle, borovice a smrky. Většina těchto lesů již byla změněna na kulturní smrkové lesy určené k těžbě dřeva.
2) jak vypadal les v období atlantiku (starší a mladší)
Starší a mladší atlantik (AT1 - 5.500 - 4.000 př.n.l., AT2 - 4.000 - 2.500 př.n.l.)
Teploty i srážky byly vyšší než dnes, jedná se o klimatické optimim holocénu. V českých zemích dosáhla maxima společenstva tzv. smíšených doubrav a ve vyšších nadmořských výškách smrčiny, rozšířené i azonálně v nižších expozicích (s olší). Od poloviny atlantika se místně začal šířil buk, prudce expandující koncem tohoto období. Do tohoto období spadá vymizení kleče v nižších pohořích (Jeseníky). V západní Evropě se hojně objevuje cesmína a tis, u nás je doložen častý výskyt břečťanu. Ve větší míře se objevují místa odlesněná člověkem, neolitickým zemědělcem. Osídlení se soustředilo na sprašové oblasti. Fauna byla již typicky lesní: jelen, zubr, pratur, medvěd, kuna, veverka, liška, jezevec.
3) Intercepce
Intercepce: Mechanické zadržení části srážek na povrchu asimilačních orgánů, tak, že voda nedopadne na povrch půdy a odpaří se z povrchu listů bez možnosti využití rostlinami (záporná - snižuje množství vody ze srážek dopadající v porostu na povrch půdy, Kladná - u srážek za mlhy, častější v hrských oblastech, smrkové porosty). Výpočet na zkamenění: I(%) = 5,77 + 27,09*X na stupni plošného zápoje: I (%) = 4,76 + 34,70*X