Skripta: Sociální geografie - skripta
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:81,2 %
- Typ:Skripta
- Univerzita:Univerzita Karlova v Praze
- Fakulta:Přírodovědecká fakulta
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Geografie
- Předmět:Sociální geografie
- Autor:northfinder
- Rozsah A4:95 strán
- Zobrazeno:1 675 x
- Stažené:5 x
- Velikost:1,4 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:4637
- Poslední úprava:24.11.2014
1.1 Citace z „Kubeš, J. - Teoretická Geografie“
...
2. DEFINICE GEOGRAFIE
Objekt studia vědního oboru - „prostor“ ve kterém se obor pohybuje.
Objektem studia geografie je krajinná sféra. V tomto objektu se pohybuje velká část vědních oborů, ale pouze geografie se pohybuje v celé krajinné sféře, ve všech jejích dílčích sférách.
Předmět studia geografie je analýza prostorového rozmístění geografických objektů a jevů v krajině (1), analýza vztahů mezi krajinnými sloţkami (2), analýza vztahů mezi územními jednotkami krajiny (regiony, typologickými územními jednotkami), i jednotlivými geografickými objekty (3) a analýza zákonitostí týkajících se bodů 1, 2, 3 a také vývoje krajiny a jejích sloţek (4). Pod termínem vztahy rozumíme vztahy vzájemné polohy (a), vztahy podmíněností v krajině (b) a také měřitelné toky (pohyby) energie, materiálů, informací, bioty a lidí v krajině (c).
Jiná definice geografie - geografie analyzuje prostorovou strukturu krajiny a její formování.
Charakteristické rysy geografie - geografie je vědou na rozhraní přírodovědných a společenskovědných (humanitních) oborů (1), coţ přináší problémy (zařazení geografie do skupin oborů, fakult, sloţitost studia, …), ale i výhody (interdisciplinární spolupráce, schopnost řešit problémy typu společnost x přírodní sloţky krajiny). Dalším rysem geografie je její prostorovost, prostorový (územní) přístup (2) - geografie vysvětluje realitu především na základě poznání a zdůvodnění jejího prostorového uspořádání. Jiným rysem geografie je komplexita objektu a předmětu studia (3) a z toho vyplývající sloţitost řešených problémů, jejich obtíţná formalizace, … Z toho někdy plyne určitá povrchnost bádání, tendence k popisu rozmanitosti krajiny bez jejího vysvětlování a malá snaha řešit aktuální problémy v krajině. Dalším rysem geografie je její prostorově hierarchický přístup ke krajině (4). Geografie má nezastupitelnou všeobecně vzdělávací funkci (5) znalost geografie regionu, státu, Evropy, světa, znalosti typů základních struktur krajiny, povědomí o globálních problémech, apod., je důleţitou součástí vzdělání obyvatel. V některých sférách činností a bádání mimo geografii je znalost geografie nezbytná pro úspěch v těchto činnostech a bádáních (6), to se týká např. organizování rekreace a cestovního ruchu, zemědělství a lesnictví, prostorového plánování, regionálních srovnávání ekonomické úrovně, ţivotního stylu, kvality ţivota, atp. Některé vědní obory a disciplíny si přivlastňují část sféry působení (předmětu) geografie z důvodu potřeby vysvětlení prostorového uspořádání tímto oborem (disciplínou) analyzovaných jevů a objektů (7).
3. VNITŘNÍ STRUKTURA GEOGRAFIE (GEOGRAFICKÉ DISCIPLÍNY)
Podle M. Hampla lze v prvním kroku vymezit v rámci geografie čtyři hlavní disciplíny:
1. Teoretickou geografii
2. Systematickou geografii (obsahuje Fyzickou geografii a Sociální geografii)
3. Regionální geografii
4. Geografické metodologické disciplíny
...
2. DEFINICE GEOGRAFIE
Objekt studia vědního oboru - „prostor“ ve kterém se obor pohybuje.
Objektem studia geografie je krajinná sféra. V tomto objektu se pohybuje velká část vědních oborů, ale pouze geografie se pohybuje v celé krajinné sféře, ve všech jejích dílčích sférách.
Předmět studia geografie je analýza prostorového rozmístění geografických objektů a jevů v krajině (1), analýza vztahů mezi krajinnými sloţkami (2), analýza vztahů mezi územními jednotkami krajiny (regiony, typologickými územními jednotkami), i jednotlivými geografickými objekty (3) a analýza zákonitostí týkajících se bodů 1, 2, 3 a také vývoje krajiny a jejích sloţek (4). Pod termínem vztahy rozumíme vztahy vzájemné polohy (a), vztahy podmíněností v krajině (b) a také měřitelné toky (pohyby) energie, materiálů, informací, bioty a lidí v krajině (c).
Jiná definice geografie - geografie analyzuje prostorovou strukturu krajiny a její formování.
Charakteristické rysy geografie - geografie je vědou na rozhraní přírodovědných a společenskovědných (humanitních) oborů (1), coţ přináší problémy (zařazení geografie do skupin oborů, fakult, sloţitost studia, …), ale i výhody (interdisciplinární spolupráce, schopnost řešit problémy typu společnost x přírodní sloţky krajiny). Dalším rysem geografie je její prostorovost, prostorový (územní) přístup (2) - geografie vysvětluje realitu především na základě poznání a zdůvodnění jejího prostorového uspořádání. Jiným rysem geografie je komplexita objektu a předmětu studia (3) a z toho vyplývající sloţitost řešených problémů, jejich obtíţná formalizace, … Z toho někdy plyne určitá povrchnost bádání, tendence k popisu rozmanitosti krajiny bez jejího vysvětlování a malá snaha řešit aktuální problémy v krajině. Dalším rysem geografie je její prostorově hierarchický přístup ke krajině (4). Geografie má nezastupitelnou všeobecně vzdělávací funkci (5) znalost geografie regionu, státu, Evropy, světa, znalosti typů základních struktur krajiny, povědomí o globálních problémech, apod., je důleţitou součástí vzdělání obyvatel. V některých sférách činností a bádání mimo geografii je znalost geografie nezbytná pro úspěch v těchto činnostech a bádáních (6), to se týká např. organizování rekreace a cestovního ruchu, zemědělství a lesnictví, prostorového plánování, regionálních srovnávání ekonomické úrovně, ţivotního stylu, kvality ţivota, atp. Některé vědní obory a disciplíny si přivlastňují část sféry působení (předmětu) geografie z důvodu potřeby vysvětlení prostorového uspořádání tímto oborem (disciplínou) analyzovaných jevů a objektů (7).
3. VNITŘNÍ STRUKTURA GEOGRAFIE (GEOGRAFICKÉ DISCIPLÍNY)
Podle M. Hampla lze v prvním kroku vymezit v rámci geografie čtyři hlavní disciplíny:
1. Teoretickou geografii
2. Systematickou geografii (obsahuje Fyzickou geografii a Sociální geografii)
3. Regionální geografii
4. Geografické metodologické disciplíny