Studijní materiál: Regionální geografie České republiky - rešerše
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:89,3 %
- Typ:Studijní materiál
- Univerzita:Univerzita Karlova v Praze
- Fakulta:Přírodovědecká fakulta
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Geografie
- Předmět:Geografie ČR
- Autor:northfinder
- Rozsah A4:97 strán
- Zobrazeno:1 826 x
- Stažené:1 x
- Velikost:3,7 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:4642
- Poslední úprava:01.12.2014
Český masiv
Území je rozděleno do bloků - ker. Základní zlomový systém ČM má 3 směry (viz také mapa):
1. Sudetský směr (SZ-JV) - Jáchymovský zlom, Sázavský zlom, …
2. Krušnohorský směr (JZ-SV) - Litoměřický zlom, zlom Červenohorského sedla, zlom Boskovické brázdy,…
3. Jizerský směr (S-J) - Jizerský zlom, Blanická brázda,…
⇒ kerná stavba (viz také mapa) , členění na bloky. ČM má kosočtverečný tvar a zasahuje i za hranice (na SZ - Durynský les v Německu (nadm. výška do 980 m n.m.); na J (Novohradské hory) se noří pod třetihorní a kvartérní sedimenty v Rakousku (údolí Dunaje), kde jím Dunaj vytváří průlomová údolí.
Vývoj Českého masivu
Prvohory
5(?) strukturních pater podle tektogenezí:
- moldanubické patro (moldanubická tektogeneze ⇒ vltavsko-dunajská geosynklinála: Český a Bavorský les, Šumava, Českomoravská vrchovina) - k povrchu pronikají žulové horniny a metamorfují se. Zbytek Českého masivu zalit mořem (sopečná činnost na dně).
- assyntské patro (assyntská tektogeneze) - vyvrásnění Slavkovského lesa, Domažlicka, Krušných a Orlických hor ⇒ horský předěl mezi oblastí sasko-durynskou a barrandiensko-chrudimskou
- kaledonské patro (kaledonská tektogeneze) - ústup moře, vrásnění opět postihlo oblast Západních Sudet (totéž co při assyntské tektogenezi).
- variské (hercynské) patro (variská tektogeneze: devon - karbon) - území Českého masivu stmeleno v jediný blok, metamorfóza hornin, pronikání žulových těles k povrchu (17 plutonů, např. nejrozsáhlejší Středočeský pluton, Smrčinský pluton, Krkonošsko-jizerský pluton, Žulovský pluton atd.) ⇒ vyklenutí povrchu.
Od dob variského vrásnění probíhá denudace (zarovnávání povrchu). V depresích vznikají sladkovodní pánve ⇒ černouhelná sedimentace (karbon - perm), pánve vytvářejí oblouk: plzeňská, kladenská (rakovnicko-kladenská), drobné pánve v Podkrkonoší, žacléřsko-wałbrzyšská (těžba uhlí ve Svatoňovicích ⇒ též název žacléřsko-svatoňovická; oblast Žacléře se táhne od Vraní hory na Trutnovsku až po východ Krkonoš), ostravská pánev (součást hornoslezské pánve).
Území je rozděleno do bloků - ker. Základní zlomový systém ČM má 3 směry (viz také mapa):
1. Sudetský směr (SZ-JV) - Jáchymovský zlom, Sázavský zlom, …
2. Krušnohorský směr (JZ-SV) - Litoměřický zlom, zlom Červenohorského sedla, zlom Boskovické brázdy,…
3. Jizerský směr (S-J) - Jizerský zlom, Blanická brázda,…
⇒ kerná stavba (viz také mapa) , členění na bloky. ČM má kosočtverečný tvar a zasahuje i za hranice (na SZ - Durynský les v Německu (nadm. výška do 980 m n.m.); na J (Novohradské hory) se noří pod třetihorní a kvartérní sedimenty v Rakousku (údolí Dunaje), kde jím Dunaj vytváří průlomová údolí.
Vývoj Českého masivu
Prvohory
5(?) strukturních pater podle tektogenezí:
- moldanubické patro (moldanubická tektogeneze ⇒ vltavsko-dunajská geosynklinála: Český a Bavorský les, Šumava, Českomoravská vrchovina) - k povrchu pronikají žulové horniny a metamorfují se. Zbytek Českého masivu zalit mořem (sopečná činnost na dně).
- assyntské patro (assyntská tektogeneze) - vyvrásnění Slavkovského lesa, Domažlicka, Krušných a Orlických hor ⇒ horský předěl mezi oblastí sasko-durynskou a barrandiensko-chrudimskou
- kaledonské patro (kaledonská tektogeneze) - ústup moře, vrásnění opět postihlo oblast Západních Sudet (totéž co při assyntské tektogenezi).
- variské (hercynské) patro (variská tektogeneze: devon - karbon) - území Českého masivu stmeleno v jediný blok, metamorfóza hornin, pronikání žulových těles k povrchu (17 plutonů, např. nejrozsáhlejší Středočeský pluton, Smrčinský pluton, Krkonošsko-jizerský pluton, Žulovský pluton atd.) ⇒ vyklenutí povrchu.
Od dob variského vrásnění probíhá denudace (zarovnávání povrchu). V depresích vznikají sladkovodní pánve ⇒ černouhelná sedimentace (karbon - perm), pánve vytvářejí oblouk: plzeňská, kladenská (rakovnicko-kladenská), drobné pánve v Podkrkonoší, žacléřsko-wałbrzyšská (těžba uhlí ve Svatoňovicích ⇒ též název žacléřsko-svatoňovická; oblast Žacléře se táhne od Vraní hory na Trutnovsku až po východ Krkonoš), ostravská pánev (součást hornoslezské pánve).