Poznámky: První starověké státy - poznámky
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:75,3 %
- Typ:Poznámky
- Univerzita:Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
- Fakulta:Filozofická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Dejepis
- Předmět:Starověk
- Autor:petr.rajnoha
- Rozsah A4:16 strán
- Zobrazeno:907 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:4844
- Poslední úprava:19.01.2015
Mezopotámie
- oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, první zemědělci se zde objevili okolo roku 6 000 p. n. l., každý rok museli zápasit s velkými povodněmi (podzimní deště a jarní tání v arménských horách), budovali odvodňovací kanály, vodní nádrže a vysoušeli bažiny
- hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství - nejvíce se pěstoval ječmen, proso a pšenice, díky velkému množství pastvin se rozvinulo dobytkářství (chov ovcí, skotu, malý význam - chov skotu), význam měl i rybolov
- byla celkově chudá na suroviny, většina se jich musela dovážet, díky tomu se rozvíjel dálkový obchod
- jižní část se nazývá Babylonie (dle Babylonu) (táhne se od Bagdádu směrem k Perskému zálivu), jejíž severní oblast se jmenuje Akkad a jižní oblast Sumer, severní část se nazývá Asýrie (dle Aššuru) (leží směrem na sever od Bagdádu)
- v 5. tisíciletí se vytvářely již velké hrazené vesnice (vyspělejší zemědělské kultury postupovaly postupně směrem od severu), která se postupně měnila v města
- Sumerové přišli do této oblasti okolo poloviny 4. tisíciletí ze severovýchodu, vedle nich tu žili i Semité, Sumerové pravděpodobně znali piktografické (obrázkové písmo) písmo ze kterého se postupně vyvinulo klínové písmo (3 500 - 3 000 let) pro potřeby administrativy
- hlavním písemným zdrojem informací jsou sbírky hliněných tabulek (pro politické dějiny: seznamy datovacích formulí, jmen úředníků, panovníků a dynastií, kroniky, královské nápisy, diplomatická korespondence, mezinárodní smlouvy, omina - zachycují přírodní úkazy jako božská znamení, sloužila k jejich správnému výkladu, pro sociální a hospodářské dějiny: účty, seznamy pozemků, pracovníků, dávek atd., zákoníky, smlouvy mezi jednotlivci, mezi panovníkem a poddanými, edikty…), hmotným pramenem jsou průzkumy asyrských a babylonských měst a paláců
- oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, první zemědělci se zde objevili okolo roku 6 000 p. n. l., každý rok museli zápasit s velkými povodněmi (podzimní deště a jarní tání v arménských horách), budovali odvodňovací kanály, vodní nádrže a vysoušeli bažiny
- hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství - nejvíce se pěstoval ječmen, proso a pšenice, díky velkému množství pastvin se rozvinulo dobytkářství (chov ovcí, skotu, malý význam - chov skotu), význam měl i rybolov
- byla celkově chudá na suroviny, většina se jich musela dovážet, díky tomu se rozvíjel dálkový obchod
- jižní část se nazývá Babylonie (dle Babylonu) (táhne se od Bagdádu směrem k Perskému zálivu), jejíž severní oblast se jmenuje Akkad a jižní oblast Sumer, severní část se nazývá Asýrie (dle Aššuru) (leží směrem na sever od Bagdádu)
- v 5. tisíciletí se vytvářely již velké hrazené vesnice (vyspělejší zemědělské kultury postupovaly postupně směrem od severu), která se postupně měnila v města
- Sumerové přišli do této oblasti okolo poloviny 4. tisíciletí ze severovýchodu, vedle nich tu žili i Semité, Sumerové pravděpodobně znali piktografické (obrázkové písmo) písmo ze kterého se postupně vyvinulo klínové písmo (3 500 - 3 000 let) pro potřeby administrativy
- hlavním písemným zdrojem informací jsou sbírky hliněných tabulek (pro politické dějiny: seznamy datovacích formulí, jmen úředníků, panovníků a dynastií, kroniky, královské nápisy, diplomatická korespondence, mezinárodní smlouvy, omina - zachycují přírodní úkazy jako božská znamení, sloužila k jejich správnému výkladu, pro sociální a hospodářské dějiny: účty, seznamy pozemků, pracovníků, dávek atd., zákoníky, smlouvy mezi jednotlivci, mezi panovníkem a poddanými, edikty…), hmotným pramenem jsou průzkumy asyrských a babylonských měst a paláců