Vypracované otázky: Politologie - vypracované otázky ke zkoušce
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:91,2 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Vysoká škola Karlovy Vary
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Politologie
- Předmět:Politologie
- Autor:petr.rajnoha
- Ročník:2. ročník
- Rozsah A4:37 strán
- Zobrazeno:1 192 x
- Stažené:2 x
- Velikost:0,4 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:5085
- Poslední úprava:16.02.2015
1) CO JE POLITOLOGIE A JAKÝ JE VZTAH K DALŠÍM VĚDNÍM OBORŮM?
Politická věda je jednou z významných vědních disciplín, která se snaží o vědeckou analýzu a výklad sociálních jevů.
Politická věda je samostatná vědní disciplína o politice.
Předmětem je fungování státu, politických institucí, mocenských a vládních institucí, vztahy nadřazenosti a podřízenosti, politické chování lidí, moc a autorita, vztahy mezi státy. Soudobá politická věda čerpá z dalších vědních oborů, které jsou nějakým způsobem příbuzné, popř. jejichž předmět zkoumání se částečně překrývá s předmětem zkoumání politické vědy. Je to především ekonomie, hlavně mezinárodní politická ekonomie, dále historie, geografie, etnografie a kulturní a sociální antropologie či psychologie.
Podle M. Duvergera (Metody politické vědy, 1959) existují tři odlišné koncepce charakteru politické vědy, věda o politice tedy může být:
1) průsečík společenských věd - politika jako jeden z hlavních předmětů zájmu politické vědy úzce souvisí se všemi oblastmi lidského života. Podle něj je charakterizováno přesvědčení, že všechny vztahy jsou vztahy mocenskými a že např.: nejmenší politickou jednotkou je rodina.
2) Reziduální věda - založen na přesvědčení, že politická věda by se měla zabývat pouze věcmi a problémy, které stojí mimo zájem jiných společenských věd, např.: struktura a fungování politických stran, volební systémy, nátlakové skupiny apod.
3) syntetická (společenská) věda - nejobsažnější pojetí politické vědy. Politika je podle něho vědou syntetickou, tedy nadstavbou ostatních společenských věd. Politická věda se člení do řady specializovaných podoborů. Za základ pro toto členění je považován výsledek jednání konference UNESCO, tato konference dospěla k rozčlenění: 1) politická teorie 2) politické instituce 3) strany, skupiny a veřejné mínění, 4) mezinárodní vztahy
Politická věda je tedy podobně jako ostatní společenské vědy produktem vývoje moderní společnosti západního typu, resp. Potřeby vědecky zachytit hlavní charakteristiky tohoto vývoje. Kořeny politické vědy nacházíme již v antické filosofii, ale také v sociologii, právu, ekonomii atd. Politická věda může být chápána jako průsečík věd, reziduální věda nebo věda syntetická. Vývoj politické vědy je neoddělitelně spjat s rozvojem a šířením demokracie.
Politická věda je jednou z významných vědních disciplín, která se snaží o vědeckou analýzu a výklad sociálních jevů.
Politická věda je samostatná vědní disciplína o politice.
Předmětem je fungování státu, politických institucí, mocenských a vládních institucí, vztahy nadřazenosti a podřízenosti, politické chování lidí, moc a autorita, vztahy mezi státy. Soudobá politická věda čerpá z dalších vědních oborů, které jsou nějakým způsobem příbuzné, popř. jejichž předmět zkoumání se částečně překrývá s předmětem zkoumání politické vědy. Je to především ekonomie, hlavně mezinárodní politická ekonomie, dále historie, geografie, etnografie a kulturní a sociální antropologie či psychologie.
Podle M. Duvergera (Metody politické vědy, 1959) existují tři odlišné koncepce charakteru politické vědy, věda o politice tedy může být:
1) průsečík společenských věd - politika jako jeden z hlavních předmětů zájmu politické vědy úzce souvisí se všemi oblastmi lidského života. Podle něj je charakterizováno přesvědčení, že všechny vztahy jsou vztahy mocenskými a že např.: nejmenší politickou jednotkou je rodina.
2) Reziduální věda - založen na přesvědčení, že politická věda by se měla zabývat pouze věcmi a problémy, které stojí mimo zájem jiných společenských věd, např.: struktura a fungování politických stran, volební systémy, nátlakové skupiny apod.
3) syntetická (společenská) věda - nejobsažnější pojetí politické vědy. Politika je podle něho vědou syntetickou, tedy nadstavbou ostatních společenských věd. Politická věda se člení do řady specializovaných podoborů. Za základ pro toto členění je považován výsledek jednání konference UNESCO, tato konference dospěla k rozčlenění: 1) politická teorie 2) politické instituce 3) strany, skupiny a veřejné mínění, 4) mezinárodní vztahy
Politická věda je tedy podobně jako ostatní společenské vědy produktem vývoje moderní společnosti západního typu, resp. Potřeby vědecky zachytit hlavní charakteristiky tohoto vývoje. Kořeny politické vědy nacházíme již v antické filosofii, ale také v sociologii, právu, ekonomii atd. Politická věda může být chápána jako průsečík věd, reziduální věda nebo věda syntetická. Vývoj politické vědy je neoddělitelně spjat s rozvojem a šířením demokracie.