Vypracované otázky: Zkouškové okruhy z předmětu Sociologie
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:90,5 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Vysoká škola Karlovy Vary
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Sociologie
- Předmět:Sociologie
- Autor:petr.rajnoha
- Ročník:2. ročník
- Rozsah A4:74 strán
- Zobrazeno:1 471 x
- Stažené:2 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.docx)
- Jazyk:český
- ID projektu:5135
- Poslední úprava:23.02.2015
Okruh 1 - Společné souvislosti vzniku sociologie. Sociologie jako věda. Nejvýznamnější sociologické směry 19., 20. století.
Sociologie jako věda
- studium sociálního života, skupin, společnosti, předmětem je naše chování jako společenského tvora, podává celkový obraz o společnosti
funkce sociologie:
- poznávací (sebepoznání, poznání kulturních rozdílů)
- humanizující (sociologické poznání - lepší přístup k sociálnímu okolí, USA učí se všude)
- reformátorská (odhaluje problémy a nastiňuje řešení)
empirická úroveň sociologie:
mikro - rodina, mezzo - teorie středního dosahu (Merton - některé platné obecné zákony platí pro určitý výsek společnosti), masmédia, soc. role, makro - politické strany, stát
multiparadigmatická věda:
- objektivistické paradigma (jedinec se rodí do společnosti, která ho utváří)
- interpretativní paradigma (jedinec je aktivní bytost vysvětlující si společnost, symbolický interkcionismus)
- konsenzuální paradigma (společnost hledá koncenzus, chce být v rovnováze, patří sem strukturální funkcionalismus, teorie sociální směny - Georg Simmel, B. Malinowski - vycházejí z klasické ekonomie - v rámci směny vytváříme konsenzus a politické ekonomie - každý se snaží o max. zisk za všech okolností, neustále porovnáváme náklady a zisky ve svém chování)
- konfliktualistické paradigma (společnost je velký konflikt, nelze dosáhnout koncenzu, teorie konfliktu)
Sociologie jako věda
- studium sociálního života, skupin, společnosti, předmětem je naše chování jako společenského tvora, podává celkový obraz o společnosti
funkce sociologie:
- poznávací (sebepoznání, poznání kulturních rozdílů)
- humanizující (sociologické poznání - lepší přístup k sociálnímu okolí, USA učí se všude)
- reformátorská (odhaluje problémy a nastiňuje řešení)
empirická úroveň sociologie:
mikro - rodina, mezzo - teorie středního dosahu (Merton - některé platné obecné zákony platí pro určitý výsek společnosti), masmédia, soc. role, makro - politické strany, stát
multiparadigmatická věda:
- objektivistické paradigma (jedinec se rodí do společnosti, která ho utváří)
- interpretativní paradigma (jedinec je aktivní bytost vysvětlující si společnost, symbolický interkcionismus)
- konsenzuální paradigma (společnost hledá koncenzus, chce být v rovnováze, patří sem strukturální funkcionalismus, teorie sociální směny - Georg Simmel, B. Malinowski - vycházejí z klasické ekonomie - v rámci směny vytváříme konsenzus a politické ekonomie - každý se snaží o max. zisk za všech okolností, neustále porovnáváme náklady a zisky ve svém chování)
- konfliktualistické paradigma (společnost je velký konflikt, nelze dosáhnout koncenzu, teorie konfliktu)