Vypracované otázky: Konkrétní otázky z Práva Evropské unie
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:88,4 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Vysoká škola Karlovy Vary
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Právo
- Předmět:Právo Evropské unie
- Autor:petr.rajnoha
- Ročník:2. ročník
- Rozsah A4:11 strán
- Zobrazeno:933 x
- Stažené:1 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:5152
- Poslední úprava:23.02.2015
1. Dělba moci v EU ve srovnání s klasickou dělbou moci ve státě - komparativní pohled
EU je jedinečná, co do uspořádání, rozsah suverenity není takový jako u členských států, ovšem má mnohem více pravomocí. EU vytvořila řadu mechanismů, které jsou kompetentní zastupovat společné zájmy členských států, zároveň disponuje i specifickými institucemi, které mají za úkol realizovat konkrétní zájmy jednotlivých členských států.
Při tvorbě institucí vycházela EU z tradiční dělby moci u demokratických států - model dělící moc na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Samotné rozvrstvení institucí je však odlišné - řada institucí má současně moc výkonnou a zákonodárnou - Evropská komise. Pouze moc soudní - ESD a soud I. instance.
Základy institucí jsou uvedeny v SES a SEU + Smlouva z Nice, která modifikuje složení a způsob rozhodování v některých institucích.
Z pohledu charakteru pravomocí rozeznáváme:
a) nadnárodní - reprezentující společné zájmy (Evropská komise, EP, ESD)
b) mající charakter mezivládní - suverénní spolupráce zemí v mez. otázkách - E. rada, Rada ministrů)
Hlavní orgány: Rada EU - zastupuje jednotlivé členské státy, E. komise - stará se o ochranu zájmů Unie, EP - zatupuje občany EU - sekundárním právem jsou směrnice, nařízení a rozhodnutí + ESD, Soud I. instance, Účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, ECB, EIB, Evropský ombudsman.
EU je jedinečná, co do uspořádání, rozsah suverenity není takový jako u členských států, ovšem má mnohem více pravomocí. EU vytvořila řadu mechanismů, které jsou kompetentní zastupovat společné zájmy členských států, zároveň disponuje i specifickými institucemi, které mají za úkol realizovat konkrétní zájmy jednotlivých členských států.
Při tvorbě institucí vycházela EU z tradiční dělby moci u demokratických států - model dělící moc na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Samotné rozvrstvení institucí je však odlišné - řada institucí má současně moc výkonnou a zákonodárnou - Evropská komise. Pouze moc soudní - ESD a soud I. instance.
Základy institucí jsou uvedeny v SES a SEU + Smlouva z Nice, která modifikuje složení a způsob rozhodování v některých institucích.
Z pohledu charakteru pravomocí rozeznáváme:
a) nadnárodní - reprezentující společné zájmy (Evropská komise, EP, ESD)
b) mající charakter mezivládní - suverénní spolupráce zemí v mez. otázkách - E. rada, Rada ministrů)
Hlavní orgány: Rada EU - zastupuje jednotlivé členské státy, E. komise - stará se o ochranu zájmů Unie, EP - zatupuje občany EU - sekundárním právem jsou směrnice, nařízení a rozhodnutí + ESD, Soud I. instance, Účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, ECB, EIB, Evropský ombudsman.