Vypracované otázky: Vypracované zkouškové otázky - Trestní právo procesní

Trestní právo procesní

1) Pojem a účel trestního práva procesního

Pojem trestního práva
České trestní právo je odvětvím veřejného práva. Rozlišujeme trestní právo hmotné - stanoví co je trestný čin a jakou sankci za něj uložit - a trestní právo procesní (formální) - upravuje trestní řízení, tj. procedurální postup trestních orgánů v trestních věcech.
Trestní řízení je zákonem upravený postup orgánů v činných v trestním řízení. V podstatě je jeho úkolem zjistit zda byl spáchán trestný čin, zjistit jeho pachatele a uložit mu podle zákona trest nebo ochranné opatření, rozhodnutí vykonat či výkon zařídit. Dále působit k upevňování zákonnosti a k předcházení trestné činnosti.
Trestní řád stanoví pravomoc a působnost orgánů činných v trestním řízení, kterými jsou soud, státní zástupce a policejní orgán. Při výkonu své pravomoci tyto orgány musí zachovávat předepsaný postup, na jehož zachování mají osoby zúčastněné na trestním řízení právo.
Zároveň lze trestní právo hmotné realizovat pouze způsobem, který stanoví trestní právo procesní. Pachatele lze také odsoudit a trest vykonat pouze ve formě trestního řízení. Také trestní právo procesní by bez práva hmotného ztratilo smysl.
Trestní právo procesní upravuje trestněprávní vztahy, které vznikají v trestním řízení. Rozumíme jimi vztahy mezi subjekty trestněprocesních práv a povinností. Okruh subjektů těchto vztahů je stanoven trestním právem procesním, totéž platí o právech a povinnostech.
Základním trestněprocesním vztahem je vztah mezi orgány činnými v trestním řízení a osobou, proti níž se trestní řízení vede. Tento vztah vzniká zahájením trestního stíhání - obviněním z určitého skutku, který má znaky trestného činu. Jeho obsahem jsou vzájemná práva a povinnosti. Jde o právo a povinnost orgánů provádět proti obviněnému trestní řízení s užít proti němu podle potřeby opatření přípustná podle trestního řádu a jednak povinnost obviněného se těmto opatřením podrobit. Na druhé straně jsou zde právo obviněného, aby byl stíhán pouze způsobem, který stanoví trestní řád, a aby mohl uplatnit všechny zákonné prostředky a způsoby obhajoby.
Od tohoto základního trestněprocesního právního vztahu, je třeba odlišovat trestněprávní vztah mezi orgánem činným v trestním řízení a pachatelem. Tento vztah má hmotněprávní charakter a vzniká na základě protiprávního úkonu - spáchání trestného činu.
Subjektem trestněprávního vztahu je jedině pachatel trestného činu, subjektem trestněprocesního vztahu je ale i ten, kdo trestný čin nespáchal, vede-li se proti němu na základě podezření z trestného činu trestní řízení.
Vedle základního trestněprocesního právního vztahu vzniká v trestním řízení a osobami, na které se procesní činnost těchto orgánů vztahuje, i mezi orgány činnými v trestním řízení navzájem.