1. Pracovněprávní vztahy. Pojem, koncepce, druhy pracovních poměrů. Pracovněprávní vztahy = vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli - společenský vztah, v němž jeho subjekty (účastníci) vystupují jako nositelé subjektivních práv a povinností - nezbytným předpokladem k založení právního vztahu je projev vůle (§ 13/1 ZP a čl. 9/1 LZPS - zákaz nucených prací a služeb) - práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upravena odchylně od ZP, jestliže to ZP výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit - odchýlení není možné od ustanovení, která odkazují na použití OZ a není-li v ZP stanoveno jinak, v náhradě škody - odchýlení také není možné v případech ukládajících povinnost, což neplatí, jestliže jde o odchýlení ve prospěch zaměstnance - OZ se na pracovněprávní vztahy podle OZ použije jen tehdy, jestliže to ZP výslovně stanoví; i nadále tedy nelze použít subsidiárně OZ - vztahy týkající se pracovního práva a bezprostředně související s vymezením předmětu pracovního práva; vztahy subjektů pracovního práva, které vznikají v souvislosti s jejich účastí v pracovním procesu - ZP se na několika místech dotýká i jiných právních vztahů, např. doručování písemností - ukládá povinnosti doručovateli poštovních služeb (§ 336/3 ZP), ukládá povinnosti všem PO při dokazování překážek v práci (§ 206/2 ZP), nároky důchodců - bývalých zaměstnanců, nároky pozůstalých po zemřelém zaměstnanci…