Státnicové otázky: Otázky ke státnicím - teorie práva, ústavní právo a státověda, obecná teorie soukromého práva, obchodní právo

Teorie práva
1 Právo a společnost, společenská funkce práva
Pojem právo nelze jednoznačně vymezit. Jedná se o multidimenzionální jev. Právo může být zkoumáno v rovině normativní jako soubor pravidel regulující chování lidí, v rovině sociální, jako systém společenských vztahů determinující obsah těchto pravidel, v rovině axiologické, jako hodnoty jež jsou v regulaci zprostředkovány, v rovině mocenské prostředek realizace státní politiky a v rovině informační, jako nositel informací pro adresáty norem.
Právo se rozlišuje na objektivní a subjektivní.
Objektivní právo je souhrn norem jako obecně závazných pravidel chování, jež jsou stanoveny či uznány státem. Označují se formální určitostí a jsou obsaženy ve státem uznaných pramenech práva. S objektivním právem souvisí i právní principy, které se však odlišují mírou obecnosti, použitím a významem.
Subjektivní právo je možnost chování zaručená subjektům objektivním právem. Jedná se o možnost chování a k tomu příslušnou povinnost chování druhého subjektu. Je možné vynutit tuto povinnost sankcí. Možnost chování a vlastní chování je označováno jako výkon práva. Právo se dále dělí na právo soukromé a právo veřejné, popřípadě na právo hmotné a právo procesní. Lze jej též dělit na právo pozitivní a právo přirozené.
Pozitivní právo je právo platné a je zaručeno státem. Je tvořeno soustavou právních norem, práv a povinností.
Přirozené právo představuje souhrn principů a nezadatelných subjektivních práv. Ve své podstatě předchází pozitivnímu právu. Toto právo existuje nezávisle na státu. Jednoduše řečeno je toto právo věčné a nezměnitelné.

Další nezbytnou součástí práva je právní vědomí.
De lege lata - podle platného zákona, určuje co má být po platném právu, co je v souladu s právem a co je protiprávní. Jedná se o postup, který spočívá v dodržování právních norem pozitivního práva nebo ve vědomí jeho porušování.
De lege ferenda - jedná se o hodnocení pozitivního práva z hledisek jeho spravedlnosti a správnosti. Z tohoto vědomí mohou vycházet představy o změnách v zákonech, pramenech práva atd.
Právní vědomí může být individuální či skupinové. Dnešní společnost řeší spíše otázky skupinového právního vědomí, neboť se jedná o prosazování zájmů určitých skupin ( sociálních a jiných ). Důležité je veřejné mínění, které se dále projevuje v politice a ta se zas projevuje do tvorby zákonů.
Společenská funkce práva - je nositelem informací, respektive regulátorem lidského chování atd. …