Vypracované otázky: Vypracované zkouškové otázky z Římskeho práva
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:91,5 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Západočeská univerzita v Plzni
- Fakulta:Fakulta právnická
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Právo
- Předmět:Římské právo
- Autor:techplanet
- Ročník:2. ročník
- Rozsah A4:161 strán
- Zobrazeno:1 208 x
- Stažené:1 x
- Velikost:2,5 MB
- Formát a přípona:Rich Text Format (.rtf)
- Jazyk:český
- ID projektu:5205
- Poslední úprava:02.03.2015
1. Prameny práva za republiky
Po dlouhá staletí, která předcházela vzniku státu, žili Římané podle obyčejových pravidel, nepsaných norem, které často měly sakrální charakter, zejména v sankcích:
• hrozily prokletím
• propadnutím pachatele božstvům….
Zvyklosti a obyčeje měly na nejranějších stupních vývoje nejtěsnější spojení s náboženskými představami, považovaly se za výron vůle bohů, proto také prvními znalci práva bývali typicky kněží, v Římě pontifikové.
Protože zprávy o tzv. královských zákonech jsou jenom legendy, začínají vlastní dějiny římského práva až někdy kolem poloviny 5. st př.K. vydáním Zákona dvanácti desek.
Po vydání Zákona 12 desek se zhruba na dobu následujících 200 let staly hlavními prameny římského práva dvě formy:
1. Pontifikální interpretace
2. Komiciální legislativa
Pontifikální interpretace:
Vydání Zákona 12 desek se stalo pro pontifiky podnětem k intenzivní činnosti interpretační. Protože četná ustanovení kodifikace měla jen rámový charakter, usilovala pontifikální interpretace především o rozvedení a upřesnění smyslu jednotlivých ustanovení, časem však překročila k interpretaci tvořivé.(např. emancipace syna z moci otcovské, instituce vydržení)
Po dlouhá staletí, která předcházela vzniku státu, žili Římané podle obyčejových pravidel, nepsaných norem, které často měly sakrální charakter, zejména v sankcích:
• hrozily prokletím
• propadnutím pachatele božstvům….
Zvyklosti a obyčeje měly na nejranějších stupních vývoje nejtěsnější spojení s náboženskými představami, považovaly se za výron vůle bohů, proto také prvními znalci práva bývali typicky kněží, v Římě pontifikové.
Protože zprávy o tzv. královských zákonech jsou jenom legendy, začínají vlastní dějiny římského práva až někdy kolem poloviny 5. st př.K. vydáním Zákona dvanácti desek.
Po vydání Zákona 12 desek se zhruba na dobu následujících 200 let staly hlavními prameny římského práva dvě formy:
1. Pontifikální interpretace
2. Komiciální legislativa
Pontifikální interpretace:
Vydání Zákona 12 desek se stalo pro pontifiky podnětem k intenzivní činnosti interpretační. Protože četná ustanovení kodifikace měla jen rámový charakter, usilovala pontifikální interpretace především o rozvedení a upřesnění smyslu jednotlivých ustanovení, časem však překročila k interpretaci tvořivé.(např. emancipace syna z moci otcovské, instituce vydržení)