Registrace | Přihlásit

Přednášky: Přednášky ku předmětu Základy ekonomie

Skrýt detaily | Oblíbený
Náhledy Náhledy
1. Dějiny ekonomického myšlení

Současné ekonomické myšlení je výsledkem vývoje trvajícího dlouhá století a tisíciletí. Již v nejstarších památkách Sumeru, Babylónu či Egypta se můžeme setkat se zprávami o jevech, které mají nezastupitelné místo v současné ekonomii (např. zprávy o výrobě, směně, obchodu, penězích, cenách).
Ekonomie se zabývá otázkami, které souvisejí s každodenní aktivitou člověka. Chce-li lidský jedinec přežít, musí uspokojovat své potřeby (musí jíst, pít, oblékat se, bydlet atd..). Z volné přírody získáváme zdroje, které prostřednictvím ekonomické či hospodářské činnosti přizpůsobujeme svým potřebám a vytváříme z těchto zdrojů potřebné statky. Ani mimořádné úsilí nemusí zabezpečit nezbytně nutné množství potřebných statků. Dějiny lidstva jsou proto historií hledání a usilování o lepší životní podmínky člověka.
1.1. Starověké státy, Řecko, Řím
Starověké státy v předhelenském období organizovaly veškerou činnost svých příslušníků a rozhodovaly o užití společenského produktu (např. ?můžeme si dovolit výboje - národohospodářská politika je nejstarší částí ekonomie). Otázka, proč a jak funguje ekonomika však byla mimo jejich pozornost.

Teprve řecká klasická filozofie hledala příčiny jevů a začala jevy třídit a morálně eticky hodnotit. Z tohoto období pochází i název vědní disciplíny (ekonomie), na přelomu pátého a čtvrtého století př. n. l. totiž Xenofón (430-355) napsal spis “Oikonomikos”. Spis obsahuje rady, jak vést domácí hospodářství orientované na zemědělskou výrobu, pozornost je věnována i obchodu a trhu.
Platón (427-347 př. n. l.) ve svém díle “ Politeiá” (neboli Ústava) popisuje ideální stát. Podle něho nespravedlivý proces se Sokratem je odrazem upadajícího uspořádání Athén. Má-li se společnost zachránit, je nutné, aby se obrátila k neproměnlivým a věčným hodnotám pravdy, dobroty a spravedlnosti. V díle “Nomoi” (neboli Zákony) doporučuje státní regulaci zahraničního obchodu, rozsahu obchodu a zisku.
Aristoteles (384-322 př. n. l.) sice nevytvořil základy vědy o ekonomii, položil však některé základní ekonomické otázky a zodpověděl je v rámci svých děl “Etika Nikomachova” a “Politika”, kde najdeme myšlenky o hospodářském životě, o podstatě směny (bez rovnosti není směny, zboží musí být užitečné pro kupce), penězích (jsou výtvorem lidí, rozlišuje peníze přirozené a nepřirozené). Aristoteles rozlišoval dva druhy nabývání majetku:
• přípustné - majetek je nabýván činností, ekonomika je souhrnem statků a činností, pomocí nichž si lidé opatřují věci nezbytné k životu.
• nepřípustné - majetek se rozmnožuje samoúčelně, např. půjčováním peněz (lichva, úrok je nepřípustný, obchod za účelem zisku, chrematistika.
Hodnocení (0x):