Tahák: Tahák na zkoušku z předmětu Teorie práva
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:84,6 %
- Typ:Tahák
- Univerzita:Vysoká škola Karlovy Vary
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Právo
- Předmět:Teorie práva
- Autor:techplanet
- Ročník:2. ročník
- Rozsah A4:3 strán
- Zobrazeno:1 308 x
- Stažené:1 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.docx)
- Jazyk:český
- ID projektu:5235
- Poslední úprava:02.03.2015
1) Pojem práva, právo objektivní a právo subjektivní, právo pozitivní a právo přirozené.
pojem právo
-nelze snadno popsat či definovat
-nelze jej vymezit jednoduchou definicí, jde o polysémní (vícevýznamový) výraz
objektivní právo
- rozumí se jím právo v normativní smyslu, tj. souhrn právních norem jako obecně závazných pravidel chování stanovených či uznaných státem (resp. mezinárodním společenstvím státu)
- právní normy se vyznačují formální určitostí, jsou obsaženy v oficiálních, státem (či státy) uznaných pramenech práva
- významnou součástí objektivního práva jsou rovněž právní principy, přestože se od právních norem odlišují, a to jak vyšší mírou abstraktnosti, tak i specifickým významem a lůsem použití v právním systému, mají nicméně s právními normami některé společné rysy (např. preskriptivnost - působí regulativně
subjektivní právo
- představuje možnost chování zaručenou právním subjektům objektivním právem
- struktura subjektivního práva zahrnuje jak samotnou možnost chování, tak tomu odpovídající právní povinnost jiného právního subjektu
- právní povinnost chápeme jako nutnost chovat se určitým způsobem pod hrozbou sankce
- významný rozdíl je mezi subjektivní právem a vlastním chování v jeho mezích, které se označuje jako výkon práva
- z hlediska teorie přirozeného práva však subjektivní právo předchází normativní úpravě
pozitivní právo
- je právo dané státem, resp. společenstvím států, je to právo platné
- pozitivní právo je tvořeno soustavou právních norem, je to tzv. objektivní právo, jakož i soustavou subjektivních práv a jim odpovídajících právních povinností, které jsou, podle právního pozitivismu
-právní pozitivismus byl dominantním přístupe k právu v 19. století a v první polovině 20. století
přirozené právo (ius naturale)
- představuje souhrn právních principů a nezadatelných subjektivních práv
- předchází pozitivnímu právu (je prepozitivní)
- podle některých koncepcí je i nadřazeno pozitivnímu právo
- přirozené právo vzniká a existuje nezávisle na státu
- představy o jeho obsahu a původu se různí, podle toho se teorie přirozeného práva dělí na různé směry a školy
- přirozené právo je věčné a nezměnitelné
pojem právo
-nelze snadno popsat či definovat
-nelze jej vymezit jednoduchou definicí, jde o polysémní (vícevýznamový) výraz
objektivní právo
- rozumí se jím právo v normativní smyslu, tj. souhrn právních norem jako obecně závazných pravidel chování stanovených či uznaných státem (resp. mezinárodním společenstvím státu)
- právní normy se vyznačují formální určitostí, jsou obsaženy v oficiálních, státem (či státy) uznaných pramenech práva
- významnou součástí objektivního práva jsou rovněž právní principy, přestože se od právních norem odlišují, a to jak vyšší mírou abstraktnosti, tak i specifickým významem a lůsem použití v právním systému, mají nicméně s právními normami některé společné rysy (např. preskriptivnost - působí regulativně
subjektivní právo
- představuje možnost chování zaručenou právním subjektům objektivním právem
- struktura subjektivního práva zahrnuje jak samotnou možnost chování, tak tomu odpovídající právní povinnost jiného právního subjektu
- právní povinnost chápeme jako nutnost chovat se určitým způsobem pod hrozbou sankce
- významný rozdíl je mezi subjektivní právem a vlastním chování v jeho mezích, které se označuje jako výkon práva
- z hlediska teorie přirozeného práva však subjektivní právo předchází normativní úpravě
pozitivní právo
- je právo dané státem, resp. společenstvím států, je to právo platné
- pozitivní právo je tvořeno soustavou právních norem, je to tzv. objektivní právo, jakož i soustavou subjektivních práv a jim odpovídajících právních povinností, které jsou, podle právního pozitivismu
-právní pozitivismus byl dominantním přístupe k právu v 19. století a v první polovině 20. století
přirozené právo (ius naturale)
- představuje souhrn právních principů a nezadatelných subjektivních práv
- předchází pozitivnímu právu (je prepozitivní)
- podle některých koncepcí je i nadřazeno pozitivnímu právo
- přirozené právo vzniká a existuje nezávisle na státu
- představy o jeho obsahu a původu se různí, podle toho se teorie přirozeného práva dělí na různé směry a školy
- přirozené právo je věčné a nezměnitelné