Studijní materiál: Terapie infekce močových cest
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:83,8 %
- Typ:Studijní materiál
- Univerzita:Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
- Fakulta:Farmaceutická fakulta
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Zdravotnictví, lékařství
- Předmět:Farmakologie
- Studijní obor:Farmakologie
- Autor:stefan.potocky
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:6 strán
- Zobrazeno:1 269 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.docx)
- Jazyk:český
- ID projektu:5688
- Poslední úprava:04.05.2015
Infekce močových cest
- (IMC) jsou charakterizovány přítomností mikroorganizmů (nejčastěji gram-negativních bakterií) v uropoetickém systému (ve vývodných močových cestách, případně v ledvinovém parenchymu či v prostatě).
Klasifikace IMC
• akutní x chronická;
• asymtomatická x symptomatické;
• horní (pyelonefritis) x dolní (uretritis, cystitis, prostatitis);
o pyelonefritis - akutní nebo chronický zánět ledvinového intersticia;
o uretritis, cystitis - povrchní zánět sliznice močových cest;
• nekomplikovaná x komplikovaná (+ jiná patologie moč. cest - konkrementy, vezikoureterální reflux, nebo přidružené onemocnění diabetes mellitus, imunodeficience).
Epidemiologie
• Močové infekce patří mezi nejčastější infekce u dětí - prevalence je asi 1−2 %.
• Postihuje obě pohlaví, u chlapců je častější jen v novorozeneckém období, ve školním věku je už poměr děvčata:chlapci 10:1, u mužů pak stoupá prevalence po 40. roce věku v souvislosti s hyperplázií prostaty a urolitiázou.
Etiopatogeneze
• Etiologie - nejčastější vyvolavatelé jsou G− bakterie: hlavně E. coli, méně často Proteus mirabilis, Klebsiella pneumoniae, Enterobacter, Pseudomonas; G+ bakterie: Rod Enterococcus a Staphylococcus saprophyticus[1];
o některé sérotypy E. coli mají tendenci adherovat fimbriemi na epiteliální buňky a častěji vyvolají infekci.
• Patogeneze - nejčastější cesta infekce je ascendentní (hlavně u žen díky krátké uretře) - z tlustého střeva přes perineum do uretry;
o IMC začíná kolonizací vaginálního vestibula (předkožkového vaku), a následně se infikuje močová trubice, močový měchýř a vzácně i horní močové cesty;
o předpokladem adheze bakterií a kolonizace uroepitelu je jeho oslabená obranyschopnost a/nebo odchylky ve vyprazdňování moči (zúžení uretry, vezikoureterální reflux, postmikční reziduum v močovém měchýři, kameny, těhotenství, diabetes mellitus a hypertrofie prostaty);
o velmi častou příčinou IMC je instrumentální vyšetření a močová cévka;
o hematogenní infekce jsou vzácné - pouze u novorozenců, u chronicky nemocných a u imunosuprimovaných pacientů.
- (IMC) jsou charakterizovány přítomností mikroorganizmů (nejčastěji gram-negativních bakterií) v uropoetickém systému (ve vývodných močových cestách, případně v ledvinovém parenchymu či v prostatě).
Klasifikace IMC
• akutní x chronická;
• asymtomatická x symptomatické;
• horní (pyelonefritis) x dolní (uretritis, cystitis, prostatitis);
o pyelonefritis - akutní nebo chronický zánět ledvinového intersticia;
o uretritis, cystitis - povrchní zánět sliznice močových cest;
• nekomplikovaná x komplikovaná (+ jiná patologie moč. cest - konkrementy, vezikoureterální reflux, nebo přidružené onemocnění diabetes mellitus, imunodeficience).
Epidemiologie
• Močové infekce patří mezi nejčastější infekce u dětí - prevalence je asi 1−2 %.
• Postihuje obě pohlaví, u chlapců je častější jen v novorozeneckém období, ve školním věku je už poměr děvčata:chlapci 10:1, u mužů pak stoupá prevalence po 40. roce věku v souvislosti s hyperplázií prostaty a urolitiázou.
Etiopatogeneze
• Etiologie - nejčastější vyvolavatelé jsou G− bakterie: hlavně E. coli, méně často Proteus mirabilis, Klebsiella pneumoniae, Enterobacter, Pseudomonas; G+ bakterie: Rod Enterococcus a Staphylococcus saprophyticus[1];
o některé sérotypy E. coli mají tendenci adherovat fimbriemi na epiteliální buňky a častěji vyvolají infekci.
• Patogeneze - nejčastější cesta infekce je ascendentní (hlavně u žen díky krátké uretře) - z tlustého střeva přes perineum do uretry;
o IMC začíná kolonizací vaginálního vestibula (předkožkového vaku), a následně se infikuje močová trubice, močový měchýř a vzácně i horní močové cesty;
o předpokladem adheze bakterií a kolonizace uroepitelu je jeho oslabená obranyschopnost a/nebo odchylky ve vyprazdňování moči (zúžení uretry, vezikoureterální reflux, postmikční reziduum v močovém měchýři, kameny, těhotenství, diabetes mellitus a hypertrofie prostaty);
o velmi častou příčinou IMC je instrumentální vyšetření a močová cévka;
o hematogenní infekce jsou vzácné - pouze u novorozenců, u chronicky nemocných a u imunosuprimovaných pacientů.