Skripta: Zoohygiena

1. Zdraví a nemoc
1.1. Zdraví
Zdraví zvířat je do určité míry vyjádřením souladu vnitřních a vnějších podmínek. Zatímco tradiční, v převaze empirický, způsob posuzování zdraví vychází ze zjištění laicky zřetelných příznaků onemocnění („zdravé zvíře je to, které ve srovnání s ostatními nejeví odchylky v chování"), zahrnuje soudobá odborná formulace pojmu zdraví hodnocení, interpretované na základě více kritérií.
Z klinického hlediska je zdraví vysvětlováno jako stav organismu, při kterém jsou v harmonickém souladu morfologické i funkční vlastnosti všech orgánů a kdy běžnými metodami se nezjistí odchylky od stanovené fyziologické normy.
Proto je nový pojem zdraví zvířat chápán jako dynamický proces, probíhající za fyziologické rovnováhy funkcí všech orgánů a vyznačující se harmonií vnějších a vnitřních projevů životních pochodů, adekvátních pro jednotlivé druhy a kategorie zvířat, včetně užitkovosti, odpovídající genetickému základu a výživě zvířat.
Podle této pracovní definice považujeme za zdravé zvíře to, které nejeví vnější příznaky onemocnění, u kterého probíhají harmonicky vnitřní procesy výměny látkové a jehož užitkovost odpovídá genetickému základu a přísunu živin v krmné dávce.
Podrobný popis zdravého organismu jednotlivých druhů zvířat je předmětem základních vědních oborů: morfologie a fyziologie hospodářských zvířat, obecné zootechniky.
Chování zvířat se vyznačuje vlastnostmi typickými pro druh a kategorii. Zdravý jedinec je bystrý, čilý, podle návyku reaguje na podněty okolí. Důležitý je výraz oka, zaujímání postojů a pohyb.