Přednášky: Histologie - poznámky z přednášek
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:87,8 %
- Typ:Přednášky
- Univerzita:Technická univerzita v Liberci
- Fakulta:Ústav zdravotnických studií
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Zdravotnictví, lékařství
- Předmět:Anatomie
- Autor:jiri.hosko
- Ročník:1. ročník
- Rozsah A4:30 strán
- Zobrazeno:1 354 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,3 MB
- Formát a přípona:Rich Text Format (.rtf)
- Jazyk:český
- ID projektu:6284
- Poslední úprava:27.07.2015
Histologie
Buňka je základní složkou organismu a vědou, která se zabývá její obecnou stavbou je cytologie. Histologie (v užším slova smyslu) je nauka o stavbě základních tkání (epitelové, pojivové a podpůrné, svalové a nervové tkáně), kde přibližně stejným způsobem diferencované buňky (a jimi tvořená mezibuněčná hmota, ať fibrilární nebo amorfní) jsou základem stavby orgánů a systémů. Vznikem organismu se zabývá embryologie. V organismech se snad nikde nevyskytují buňky a tkáně, které by žily zcela samostatně, ale vždy navzájem spolupracují a vytvářejí orgány a systémy vzájemně se ovlivňující a doplňující. Jejich stavbu popisuje mikroskopická anatomie, někdy též nazývaná speciální histologie.
Aby bylo možné studovat různé tkáně, je nutné zho¬tovit preparáty, tj. tkáně šetrně a rychle usmrtit, připravit dostatečně tenké řezy a tyto obarvit. K rychlému usmrcení buněk a tkání užíváme různé fixační tekutiny. Pro zhotovení dostatečně tenkých a kvalitních řezů pro mikroskopické studium je téměř vždy nutné tkáň zalít do média, které ji zpevní. Nejběžněji pro světelnou mikroskopii užíváme zalévání do parafínu.
1. Buňka
Základní stavební jednotkou u eukaryot je buňka. Buňky mnohobuněčných organismů (metazoí) se během vývoje přizpůsobily různým specializovaným funkcím - došlo k jejich diferenciaci. Funkční a biochemická diferenciace se projevuje i v morfologickém obraze. V zásadě můžeme v buňce odlišit dva kompartmenty: a) jádro a b) cytoplazmu.
Buňka je základní složkou organismu a vědou, která se zabývá její obecnou stavbou je cytologie. Histologie (v užším slova smyslu) je nauka o stavbě základních tkání (epitelové, pojivové a podpůrné, svalové a nervové tkáně), kde přibližně stejným způsobem diferencované buňky (a jimi tvořená mezibuněčná hmota, ať fibrilární nebo amorfní) jsou základem stavby orgánů a systémů. Vznikem organismu se zabývá embryologie. V organismech se snad nikde nevyskytují buňky a tkáně, které by žily zcela samostatně, ale vždy navzájem spolupracují a vytvářejí orgány a systémy vzájemně se ovlivňující a doplňující. Jejich stavbu popisuje mikroskopická anatomie, někdy též nazývaná speciální histologie.
Aby bylo možné studovat různé tkáně, je nutné zho¬tovit preparáty, tj. tkáně šetrně a rychle usmrtit, připravit dostatečně tenké řezy a tyto obarvit. K rychlému usmrcení buněk a tkání užíváme různé fixační tekutiny. Pro zhotovení dostatečně tenkých a kvalitních řezů pro mikroskopické studium je téměř vždy nutné tkáň zalít do média, které ji zpevní. Nejběžněji pro světelnou mikroskopii užíváme zalévání do parafínu.
1. Buňka
Základní stavební jednotkou u eukaryot je buňka. Buňky mnohobuněčných organismů (metazoí) se během vývoje přizpůsobily různým specializovaným funkcím - došlo k jejich diferenciaci. Funkční a biochemická diferenciace se projevuje i v morfologickém obraze. V zásadě můžeme v buňce odlišit dva kompartmenty: a) jádro a b) cytoplazmu.