Semestrální práce: Activity Based Budgeting
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:84,8 %
- Typ:Semestrální práce
- Univerzita:Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
- Fakulta:Fakulta managementu a ekonomiky
- Kategorie:Ekonomika
- Podkategorie:Management
- Předmět:Manažerské účetnictví
- Autor:jiri.hosko
- Ročník:5. ročník
- Rozsah A4:12 strán
- Zobrazeno:1 385 x
- Stažené:16 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.docx)
- Jazyk:český
- ID projektu:6559
- Poslední úprava:14.09.2015
1 CHARAKTERISTIKA
Activity-Based Budgeting (ABB) bychom do češtiny mohli přeložit jako rozpočtování podle aktivit. Jedná se o procesní rozpočetnictví - spadá tedy mezi nástroje procesního řízení nákladů. Z tohoto důvodu velmi úzce navazuje na Activity-Based Costing a také Activity-Based Management. Activity-Based Budgeting využívá stejných principů a po-stupů - pouze aplikovaných právě na systém rozpočetnictví. (Popesko, 2009) Zavedení ABC a ABM většinou vede poměrně rychle k potřebě rozšířit stejnou metodologii i do oblasti rozpočetnictví a plánování. (Hansen, 2010)
Pomocí ABB se tedy rozpočet nevytváří na základě kategorií nákladů - kterými mohou být například materiál, mzdy, nájemné, vzdělávání, energie a podobně, ale na základě jednotli-vých konkrétních aktivit, které daná jednotka vytváří, a na základě jejich výkonové spotře-by - tedy například seřízení stroje, výměna nástroje, běžná údržba výrobní linky, generální oprava atd. (Popesko, 2009)
Activity-Based Budgeting (ABB) bychom do češtiny mohli přeložit jako rozpočtování podle aktivit. Jedná se o procesní rozpočetnictví - spadá tedy mezi nástroje procesního řízení nákladů. Z tohoto důvodu velmi úzce navazuje na Activity-Based Costing a také Activity-Based Management. Activity-Based Budgeting využívá stejných principů a po-stupů - pouze aplikovaných právě na systém rozpočetnictví. (Popesko, 2009) Zavedení ABC a ABM většinou vede poměrně rychle k potřebě rozšířit stejnou metodologii i do oblasti rozpočetnictví a plánování. (Hansen, 2010)
Pomocí ABB se tedy rozpočet nevytváří na základě kategorií nákladů - kterými mohou být například materiál, mzdy, nájemné, vzdělávání, energie a podobně, ale na základě jednotli-vých konkrétních aktivit, které daná jednotka vytváří, a na základě jejich výkonové spotře-by - tedy například seřízení stroje, výměna nástroje, běžná údržba výrobní linky, generální oprava atd. (Popesko, 2009)