Skripta: Malá filosofie člověka - Slovník filosofických pojmů
Zobrazit detaily | Oblíbený
Úvodem
Tato knížka vznikla z přednášek úvodu do filosofie, určených především pro studenty jiných oborů, pro něž je filosofie součástí společného základu. Může však posloužit i jako první uvedení do pestrého světa filosofické problematiky studentům oborové filosofie, učitelům a dalším zájemcům.
Jako řada jiných oborů lidské činnosti je i filosofie v současné době velice mnohotvárná a často rozptýlená. Množství publikací a časopisů už nemůže nikdo obsáhnout, a tak se filosofická diskuse rozpadá do různých okruhů a škol a stává se nepřehlednou. O to obtížnější je pak filosofii učit. Také proto jsem se v této knížce pokusil přistoupit k úvodnímu výkladu filosofie z jiného konce, než je tradiční výklad dějin filosofie. Ty jistě zůstanou podstatnou součástí filosofie jako takové, jako úvod se však podle mého názoru dnes příliš nehodí. Pokusím se vysvětlit proč.
Dějiny filosofie představují veliký objem cenného pozitivního vědění, které lze učit, vykládat i zkoušet. Začátečníka však mohou snadno svést k falešné domněnce, že filosofie je stejně jako jiné vědy také právě jistým objemem vědomostí. Jako se botanika zabývá rostlinami, zabývá se filosofie filosofy, jejich myšlenkami, vývojem a vzájemnými spory. Pokud ve výkladu pro množství »látky« nezbude dost místa pro výklad vlastních postojů a názorů aspoň některých filosofů, ztratí se celý smysl filosofického zkoumání a filosofické diskuse. Zbude z něho řada jmen, pár životopisných dat a několik moudrých hesel (»Nevstoupíš dvakrát do téže řeky«, »Poznej sebe sama«, »Myslím, tedy jsem« nebo »Bůh je mrtev«), která se sice mohou tu a tam hodit jako ozdoba řeči a doklad všeobecné vzdělanosti, pro kritické přemýšlení o životě a světě však nemají sama o sobě valnou cenu. Tak se i filosofie může snadno stát uzavřenou disciplinou pro odborníky, kteří se to všechno naučili a pokračují v tomto bádání. Jenže proč s ní potom obtěžujeme i další studenty a vědce, kteří se chtějí věnovat jiným předmětům?
Tato knížka vznikla z přednášek úvodu do filosofie, určených především pro studenty jiných oborů, pro něž je filosofie součástí společného základu. Může však posloužit i jako první uvedení do pestrého světa filosofické problematiky studentům oborové filosofie, učitelům a dalším zájemcům.
Jako řada jiných oborů lidské činnosti je i filosofie v současné době velice mnohotvárná a často rozptýlená. Množství publikací a časopisů už nemůže nikdo obsáhnout, a tak se filosofická diskuse rozpadá do různých okruhů a škol a stává se nepřehlednou. O to obtížnější je pak filosofii učit. Také proto jsem se v této knížce pokusil přistoupit k úvodnímu výkladu filosofie z jiného konce, než je tradiční výklad dějin filosofie. Ty jistě zůstanou podstatnou součástí filosofie jako takové, jako úvod se však podle mého názoru dnes příliš nehodí. Pokusím se vysvětlit proč.
Dějiny filosofie představují veliký objem cenného pozitivního vědění, které lze učit, vykládat i zkoušet. Začátečníka však mohou snadno svést k falešné domněnce, že filosofie je stejně jako jiné vědy také právě jistým objemem vědomostí. Jako se botanika zabývá rostlinami, zabývá se filosofie filosofy, jejich myšlenkami, vývojem a vzájemnými spory. Pokud ve výkladu pro množství »látky« nezbude dost místa pro výklad vlastních postojů a názorů aspoň některých filosofů, ztratí se celý smysl filosofického zkoumání a filosofické diskuse. Zbude z něho řada jmen, pár životopisných dat a několik moudrých hesel (»Nevstoupíš dvakrát do téže řeky«, »Poznej sebe sama«, »Myslím, tedy jsem« nebo »Bůh je mrtev«), která se sice mohou tu a tam hodit jako ozdoba řeči a doklad všeobecné vzdělanosti, pro kritické přemýšlení o životě a světě však nemají sama o sobě valnou cenu. Tak se i filosofie může snadno stát uzavřenou disciplinou pro odborníky, kteří se to všechno naučili a pokračují v tomto bádání. Jenže proč s ní potom obtěžujeme i další studenty a vědce, kteří se chtějí věnovat jiným předmětům?