Poznámky: Tenzometrické měření napjatosti materiálu části konstrukce
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:90,8 %
- Typ:Poznámky
- Univerzita:Univerzita Pardubice
- Fakulta:Dopravní fakulta Jana Pernera
- Kategorie:Technika
- Podkategorie:Strojírenství
- Předmět:Dynamická pevnost a životnost
- Autor:nella.grundzova
- Ročník:4. ročník
- Rozsah A4:12 strán
- Zobrazeno:1 342 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,4 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:7576
- Poslední úprava:07.03.2016
1 Tenzometrické měření napjatosti materiálu části konstrukce
Přímé měření napjatosti materiálu není možné. Využívá se proto platnosti Hookova zákona, který definuje napětí jako součin hodnot modulu pružnosti a poměrné deformace ve směru působení napětí při jednoosé napjatosti. Poměrné deformace se zjišťují mnoha měřícími metodami, které se v souhrnu označují jako tenzometrické metody.
1.1 Popis použitých přístrojů a měřidel
1.1.1 Mechanický tenzometr
Mechanický tenzometr je tvořen dvěma profilovanými plechovými nosníky. Jejich přesně paralelní pohyb je zajištěn plochými pružinami. Každý nosník je na jednom konci opatřen břitem. Přiložením břitů k materiálu se vymezí měřicí základna. V našem případě je její délka 200 mm. Jeden nosník nese držák úchylkoměru, druhý nese opěrku pro úchylkoměr. Deformuje-li se materiál pod tenzometrem působením zatížení, změní se i celková vzdálenost dotykových břitů. Tato změna se přenese pohybem nosníků k úchylkoměru, kde se projeví jako změna čtení. Poměrnou deformaci u tohoto přístroje počítáme ze vzorce:
Přímé měření napjatosti materiálu není možné. Využívá se proto platnosti Hookova zákona, který definuje napětí jako součin hodnot modulu pružnosti a poměrné deformace ve směru působení napětí při jednoosé napjatosti. Poměrné deformace se zjišťují mnoha měřícími metodami, které se v souhrnu označují jako tenzometrické metody.
1.1 Popis použitých přístrojů a měřidel
1.1.1 Mechanický tenzometr
Mechanický tenzometr je tvořen dvěma profilovanými plechovými nosníky. Jejich přesně paralelní pohyb je zajištěn plochými pružinami. Každý nosník je na jednom konci opatřen břitem. Přiložením břitů k materiálu se vymezí měřicí základna. V našem případě je její délka 200 mm. Jeden nosník nese držák úchylkoměru, druhý nese opěrku pro úchylkoměr. Deformuje-li se materiál pod tenzometrem působením zatížení, změní se i celková vzdálenost dotykových břitů. Tato změna se přenese pohybem nosníků k úchylkoměru, kde se projeví jako změna čtení. Poměrnou deformaci u tohoto přístroje počítáme ze vzorce: