Studijní materiál: Lékařské diagnostické přístroje
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:89,4 %
- Typ:Studijní materiál
- Univerzita:Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
- Fakulta:Fakulta elektrotechniky a informatiky
- Kategorie:Technika
- Podkategorie:Technologie
- Předmět:Lékařské diagnostické přístroje
- Autor:nella.grundzova
- Ročník:2. ročník
- Rozsah A4:332 strán
- Zobrazeno:1 276 x
- Stažené:2 x
- Velikost:10,8 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:7647
- Poslední úprava:14.03.2016
Kapitola 1
Elektrické deje v živých organismech
U mnoha lékarských diagnostických metod, používaných v klinické praxi i mimo ni, je lidský organismus soucástí elektrického obvodu a hraje v nem roli zdroje signálu. Chceme-li takto vznikající signál správne snímat, zaznamenávat a zpracovávat, musíme vedet co nejvíce o podstate jeho vzniku. Elektrické vlastnosti živých organismu a elektrické deje v nich probíhající lze pozorovat a zkoumat na úrovni:
• organismu jako celku
• systému (kardiovaskulárního, nervového, trávicího, . . . )
• orgánu (srdce, mozku, . . . )
• tkáne (nervové, svalové, . . . )
• bunky (neuronu, motoneuronu, bunky srdecního svalu, . . . )
• bunecné membrány
Predevším na úrovni bunek, tkání a orgánu studuje elektrické deje v živých organismech specializovaný vední obor - elektrofyziologie. Na nižší
úrovni využívá merení napetí a proudu u izolovaných bunek, extrahovaných z organismu. Dále využívá specializovaných metod záznamu rozložení elektrických potenciálu u tkání a orgánu, jako jsou elektrokardiografie, elektroencefalografie, elektromyografie apod. Tyto metody našly své uplatnení v bežné klinické praxi jako standardní diagnostické metody.
Elektrické deje v živých organismech
U mnoha lékarských diagnostických metod, používaných v klinické praxi i mimo ni, je lidský organismus soucástí elektrického obvodu a hraje v nem roli zdroje signálu. Chceme-li takto vznikající signál správne snímat, zaznamenávat a zpracovávat, musíme vedet co nejvíce o podstate jeho vzniku. Elektrické vlastnosti živých organismu a elektrické deje v nich probíhající lze pozorovat a zkoumat na úrovni:
• organismu jako celku
• systému (kardiovaskulárního, nervového, trávicího, . . . )
• orgánu (srdce, mozku, . . . )
• tkáne (nervové, svalové, . . . )
• bunky (neuronu, motoneuronu, bunky srdecního svalu, . . . )
• bunecné membrány
Predevším na úrovni bunek, tkání a orgánu studuje elektrické deje v živých organismech specializovaný vední obor - elektrofyziologie. Na nižší
úrovni využívá merení napetí a proudu u izolovaných bunek, extrahovaných z organismu. Dále využívá specializovaných metod záznamu rozložení elektrických potenciálu u tkání a orgánu, jako jsou elektrokardiografie, elektroencefalografie, elektromyografie apod. Tyto metody našly své uplatnení v bežné klinické praxi jako standardní diagnostické metody.