Analýza: Regionální politika - Analýza Kraje Vysočina
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:91,4 %
- Typ:Analýza
- Univerzita:Vysoké učení technické v Brně
- Fakulta:Fakulta stavební
- Kategorie:Technika
- Podkategorie:Stavebnictví
- Předmět:Regionální politika
- Autor:nella.grundzova
- Ročník:1. ročník
- Rozsah A4:44 strán
- Zobrazeno:1 441 x
- Stažené:0 x
- Velikost:3,1 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:7711
- Poslední úprava:29.03.2016
1.1 Základní informace
· rozloha: 6 796 km2 (5. místo mezi ostatními kraji)
· počet obyvatel: 512 582 (11. místo)
· hustota zalidnění: 75 lidí na km2 (12. místo)
· počet obcí: 704 (2. místo)
· statutární město: Jihlava
· nejvyšší vrchol: Javořice 837 m n. m.
Název Kraje Vysočina souvisí se skutečností, že se tento správní celek rozkládá na podstatné části Českomoravské vrchoviny, vyvýšené zvlněné krajiny mezi oběma historickými zeměmi České republiky. Ta dosahuje nadmořské výšky přes osm set metrů ve dvou výrazných masivech, Žďárských vrších na severu kraje a Jihlavských vrších na jihozápadě. Hlavní evropské rozvodí táhnoucí se podél bývalé zemské hranice dělí kraj na dvě téměř stejné části.
Zvlněná vrchovina, rozčleněná táhlými kopci a údolími, byla původně pokryta neprostupným pralesem. Generace lidí tuto část země proměnily v harmonickou kulturní krajinu, v níž se nachází množství lesů a hájků ale i pole, louky a pastviny. Každý potok je přehrazen řadou rybníků, které plní funkce od hospodářských přes rekreační až po krajinotvorné.
· rozloha: 6 796 km2 (5. místo mezi ostatními kraji)
· počet obyvatel: 512 582 (11. místo)
· hustota zalidnění: 75 lidí na km2 (12. místo)
· počet obcí: 704 (2. místo)
· statutární město: Jihlava
· nejvyšší vrchol: Javořice 837 m n. m.
Název Kraje Vysočina souvisí se skutečností, že se tento správní celek rozkládá na podstatné části Českomoravské vrchoviny, vyvýšené zvlněné krajiny mezi oběma historickými zeměmi České republiky. Ta dosahuje nadmořské výšky přes osm set metrů ve dvou výrazných masivech, Žďárských vrších na severu kraje a Jihlavských vrších na jihozápadě. Hlavní evropské rozvodí táhnoucí se podél bývalé zemské hranice dělí kraj na dvě téměř stejné části.
Zvlněná vrchovina, rozčleněná táhlými kopci a údolími, byla původně pokryta neprostupným pralesem. Generace lidí tuto část země proměnily v harmonickou kulturní krajinu, v níž se nachází množství lesů a hájků ale i pole, louky a pastviny. Každý potok je přehrazen řadou rybníků, které plní funkce od hospodářských přes rekreační až po krajinotvorné.