Vypracované otázky: Vypracované zkouškové otázky z Pedologie
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:90,8 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Mendelova univerzita v Brně
- Fakulta:Agronomická fakulta
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Zemědělství
- Předmět:Pedologie
- Autor:mira.hejda
- Ročník:1. ročník
- Rozsah A4:27 strán
- Zobrazeno:1 418 x
- Stažené:5 x
- Velikost:0,3 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:7733
- Poslední úprava:29.03.2016
1.Definice pojmu půda
Definice podle Dokučajeva /dynamické pojetí/.
„Půda je samostatný přírodně-historický útvar, který vzniká a vyvíjí se zákonitým procesem působení /vícerých/ půdotvorných činitelů“.
Půda je samostatný přírodně-historický útvar, který vzniknul v důsledku komplexního působení vnějších činitelů ( klima, biologický faktor, podzemní voda) na mateční horninu v určitém čase.
Definice podle Rammana /statické pojetí - dříve používané/.
„Půda je povrchová, zvětrávající vrstva pevné zemské kůry, která se skládá z rozdrobených, chemicky pozměněných hornin a zbytků rostlin a zvířat, žijících na půdě i v půdě“.
Půda je základní výrobní prostředek zemědělství, je zemědělskou výrobou ovlivňována /kladně i záporně/.
V průběhu výrobního procesu se vlastnosti půdy mění ( např. zrnitost je stabilní, půdní reakce proměnlivé).
Půdu je třeba chápat stále komplexněji jako složku přírodních prostředí, která spolu s atmosférou, hydrosférou a biocenózou(soubor všech živočichů, rostlin a bakterií žijících v daném prostředí) tvoří funkční ekologický systém - EKOSYSTÉM
Půdy jsou zkoumány v podobě přirozených trojrozměrných půdních jednotek - pedonů. Vlastnosti pedonů zkoumáme, měříme a vyhodnocujeme v pedologických sondách.
Úrodnost je schopnost půdy vytvářet podmínky pro růst vyšších rostlin.
Jednotlivé půdní vrstvy se sledují půdní sondou, která musí zasahovat tak hluboko, aby zasahovala až na matečnou horninu /100 - 120cm, ale i víc/. Odkrývají v čele sond vertikální půdní profil celého sledu půdních horizontů a svrchní části půdotvorného substrátu, případně mateční horniny nebo i podložní horniny.
Půdní horizonty, jsou jednotlivé vrstvy.
Každý horizont je zkoumán vizuálně /podle morfologických znaků/, dále analyticky.( s hraničními měřitelnými parametry.)
Každý horizont má vymezeny analytické vlastnosti a požadavky.
Matečná hornina se nachází pod půdním profilem a není ovlivněna zvětrávacími procesy.
Půdotvorný substrát je zvětrávacími procesy narušená mateční hornina.
Nejvrchnější vrstva /z několika vrstev/ matečné horniny ovlivňuje vznik a vlastnosti půd.
Podložní hornina - se svým materiálem nezúčastnila tvorby půdy, má odlišné vlastnosti než půdotvorný substrát ze kterého vznikla půda.
Definice podle Dokučajeva /dynamické pojetí/.
„Půda je samostatný přírodně-historický útvar, který vzniká a vyvíjí se zákonitým procesem působení /vícerých/ půdotvorných činitelů“.
Půda je samostatný přírodně-historický útvar, který vzniknul v důsledku komplexního působení vnějších činitelů ( klima, biologický faktor, podzemní voda) na mateční horninu v určitém čase.
Definice podle Rammana /statické pojetí - dříve používané/.
„Půda je povrchová, zvětrávající vrstva pevné zemské kůry, která se skládá z rozdrobených, chemicky pozměněných hornin a zbytků rostlin a zvířat, žijících na půdě i v půdě“.
Půda je základní výrobní prostředek zemědělství, je zemědělskou výrobou ovlivňována /kladně i záporně/.
V průběhu výrobního procesu se vlastnosti půdy mění ( např. zrnitost je stabilní, půdní reakce proměnlivé).
Půdu je třeba chápat stále komplexněji jako složku přírodních prostředí, která spolu s atmosférou, hydrosférou a biocenózou(soubor všech živočichů, rostlin a bakterií žijících v daném prostředí) tvoří funkční ekologický systém - EKOSYSTÉM
Půdy jsou zkoumány v podobě přirozených trojrozměrných půdních jednotek - pedonů. Vlastnosti pedonů zkoumáme, měříme a vyhodnocujeme v pedologických sondách.
Úrodnost je schopnost půdy vytvářet podmínky pro růst vyšších rostlin.
Jednotlivé půdní vrstvy se sledují půdní sondou, která musí zasahovat tak hluboko, aby zasahovala až na matečnou horninu /100 - 120cm, ale i víc/. Odkrývají v čele sond vertikální půdní profil celého sledu půdních horizontů a svrchní části půdotvorného substrátu, případně mateční horniny nebo i podložní horniny.
Půdní horizonty, jsou jednotlivé vrstvy.
Každý horizont je zkoumán vizuálně /podle morfologických znaků/, dále analyticky.( s hraničními měřitelnými parametry.)
Každý horizont má vymezeny analytické vlastnosti a požadavky.
Matečná hornina se nachází pod půdním profilem a není ovlivněna zvětrávacími procesy.
Půdotvorný substrát je zvětrávacími procesy narušená mateční hornina.
Nejvrchnější vrstva /z několika vrstev/ matečné horniny ovlivňuje vznik a vlastnosti půd.
Podložní hornina - se svým materiálem nezúčastnila tvorby půdy, má odlišné vlastnosti než půdotvorný substrát ze kterého vznikla půda.