Poznámky: Výpisky z knihy Teorie práva

Právo přirozené a pozitivní

Pozitivní právo (ius positivum)
- charakterizováno jako právo, které je výsledkem lidské volní aktivity
- podmíněno lidskou vůlí
- právo vytvořené lidmi, které je tvořeno systémem pravidel, jehož vynucování a kontrola je neodmyslitelně spojena se státem (státní mocí)
- s pozitivním právem je spojen i pojem platnosti (vnímáme pouze, co je platné)
- právo pozitivní chápeme jako: systém pravidel, jakožto projevů lidské vůle, který působí na své adresáty (lidi), aby určitým způsobem jednali (nebo nejednali) bez ohledu na svou vůli či záměry, který je spojen s určitým existujícím uznaným normotvůrcem (nejčastěji stát nebo jím uznaný subjekt), který se projevuje v určité formě a jeho neuposlechnutí je spojeno s nepříznivými, reálnými, následky

Přirozené právo (ius naturale)
- Je na právu pozitivním nezávislé
- V žádném případě nemůžeme chápat právo přirozené jako opak (protimluv) právu pozitivnímu
- Je to právo neměnné (s určitými výhradami)
- Na rozdíl od práva pozitivního existuje nezávisle na subjektu, který se jej pokouší poznat- má absolutní charakter
- Můžeme rozlišit přirozené právo podle tvůrce, buď vytvořeno božským normotvůrcem, nebo odvoditelné z lidského rozumu
- Může být ztotožňováno s lidskou morálkou nebo se spravedlností

Právní a sociální stát
- Koncept právního státu je jedním ze základních pilířů západního pojetí státu, práva a politiky 20. a 21. Století
- Právo a stát charakterizuje jejich vzájemnou provázanost

Vztah státu a práva
- stát je pro právníka především právním jevem
- Právní stránka státu představuje jeho normativitu
- Stát je především sociálním jevem, soubor lidí na určitém území, který se pravidelností sociálního života stává univerzální institucí společnosti, institucionalizovanou formou společenského života. Toto sociálno představuje fakticitu státu
- Stát je i politickým jevem