Studijní materiál: Sborník vybraných podkladových studií ke studii Sociální a ekonomické souvislosti integrace České republiky do Evropské Unie
Zobrazit detaily | Oblíbený
1. Úvod
Jednotný vnitřní trh Evropských společenství odstraňuje překážky volného pohybu kapitálu, zboží, služeb a osob. Současně se evropské právo snaží bránit vzniku neodůvodněných konkurenčních výhod. Dynamické prostředí evropského hospodářského prostoru vytváří podmínky rychlého růstu nadnárodně poskytovaných služeb. V jejich rámci stále větší počet podniků vysílá své zaměstnance k výkonu práce na delší dobu mimo domovský stát.
Právní principy evropského trhu práce nadnárodní mobilitu pracovní síly podporují. V rámci Evropských společenství jednotlivé země odstranily všechny překážky pohybu pracovníků. Podnik se sídlem v členském státě a poskytující smluvně služby v rámci Unie pro své zaměstnance nemusí žádat o pracovní povolení a/nebo vízum. Rozdíly ve mzdových hladinách uvnitř Unie, které vyplývají z historického vývoje a z různé ekonomické úrovně, však mohou vést z pohledu sociálních partnerů hostitelské země k nekalé konkurenci na národních trzích. Zásadu rovného zacházení s domácími a zahraničními pracovníky (včetně jejich stejného odměňování), jak ji definuje Nařízení EHS č. 1612/68 z 15. října 1968, o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství, specifikuje blíže z hlediska podmínek jednotného vnitřního evropského trhu služeb Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie ze 16. prosince 1996, č. 96/71 EC, o vysílání zaměstnanců v rámci poskytování služeb (dále jen “Směrnice 96/71 EC”).
Mnohé české podniky, zejména stavební, se s reálným uplatněním evropských principů trhu práce a služeb každodenně střetávají. Problémovou oblast však zastírá závoj obchodního tajemství. Analýza právních předpisů, informací podnikové praxe a ekonomické náročnosti se snaží z pohledu trhu práce o systémový pohled na tento, v ČR nezmapovaný, segment trhu. Jeho význam pro Evropská společenství však naznačuje zmíněná Směrnice 96/71 EC.
Jednotný vnitřní trh Evropských společenství odstraňuje překážky volného pohybu kapitálu, zboží, služeb a osob. Současně se evropské právo snaží bránit vzniku neodůvodněných konkurenčních výhod. Dynamické prostředí evropského hospodářského prostoru vytváří podmínky rychlého růstu nadnárodně poskytovaných služeb. V jejich rámci stále větší počet podniků vysílá své zaměstnance k výkonu práce na delší dobu mimo domovský stát.
Právní principy evropského trhu práce nadnárodní mobilitu pracovní síly podporují. V rámci Evropských společenství jednotlivé země odstranily všechny překážky pohybu pracovníků. Podnik se sídlem v členském státě a poskytující smluvně služby v rámci Unie pro své zaměstnance nemusí žádat o pracovní povolení a/nebo vízum. Rozdíly ve mzdových hladinách uvnitř Unie, které vyplývají z historického vývoje a z různé ekonomické úrovně, však mohou vést z pohledu sociálních partnerů hostitelské země k nekalé konkurenci na národních trzích. Zásadu rovného zacházení s domácími a zahraničními pracovníky (včetně jejich stejného odměňování), jak ji definuje Nařízení EHS č. 1612/68 z 15. října 1968, o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství, specifikuje blíže z hlediska podmínek jednotného vnitřního evropského trhu služeb Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie ze 16. prosince 1996, č. 96/71 EC, o vysílání zaměstnanců v rámci poskytování služeb (dále jen “Směrnice 96/71 EC”).
Mnohé české podniky, zejména stavební, se s reálným uplatněním evropských principů trhu práce a služeb každodenně střetávají. Problémovou oblast však zastírá závoj obchodního tajemství. Analýza právních předpisů, informací podnikové praxe a ekonomické náročnosti se snaží z pohledu trhu práce o systémový pohled na tento, v ČR nezmapovaný, segment trhu. Jeho význam pro Evropská společenství však naznačuje zmíněná Směrnice 96/71 EC.