Poznámky: Antiopresivní přístupy v práci s minoritami
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:80,8 %
- Typ:Poznámky
- Univerzita:Univerzita Karlova v Praze
- Fakulta:Filozofická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Sociální vědy
- Předmět:Sociální pedagogika
- Autor:katerina.loumova
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:5 strán
- Zobrazeno:1 388 x
- Stažené:2 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.docx)
- Jazyk:český
- ID projektu:8780
- Poslední úprava:03.10.2016
ANTIOPRESIVNÍ PŘÍSTUPY V PRÁCI S MINORITAMI
• Na konci 80. a v průběhu 90. let 20. stol. se v moderní sociální práci začaly prosazovat přístupy, které bývají označovány jako antidiskriminující a antiopresivní = namířené proti znevýhodňování a utlačování.
• AOP nelze vymezit jednoduchou definicí, ale to co autory různých vymezení spojuje, je snaha čelit opresivnímu působení struktur a institucí.
• Thomas a Pierson považují za cíl AOP „...redukovat individuální a institucionální diskriminaci založenou na rase, pohlaví, postižení, sociální třídě a sexuální orientaci…“
• Jedním z autorů, kteří se pokoušejí rozpracovávat AOP jako jednotný model sociální práce je Neil Thompson, který AOP charakterizuje citlivostí na diskriminaci a opresi jako na základní charakteristiku životní situace, s níž se klienti potýkají.
• Tvrdí, že je vysloveně nebezpečné, pokud si pracovník neuvědomuje strukturální diskriminaci či opresi, které je klient vystaven.
• Většina autorů AOP se zabývá zejména útlakem, k němuž dochází mezi kategoriemi lidí, např. oprese vůči ženám (genderová oprese), jedné kultury vůči druhé (etnocentrismus), mezi generacemi (ageismus), zdravých lidí vůči zdravotně postiženým.
• Intervence pracovníka může opresi posilovat, nebo odstraňovat: „Vědomí sociálněpolitického kontextu je nutné proto, aby se předešlo tomu, že pracovník se sám stane součástí problému nebo že bude problém svým působením udržovat.“ (Thompson)
• Na konci 80. a v průběhu 90. let 20. stol. se v moderní sociální práci začaly prosazovat přístupy, které bývají označovány jako antidiskriminující a antiopresivní = namířené proti znevýhodňování a utlačování.
• AOP nelze vymezit jednoduchou definicí, ale to co autory různých vymezení spojuje, je snaha čelit opresivnímu působení struktur a institucí.
• Thomas a Pierson považují za cíl AOP „...redukovat individuální a institucionální diskriminaci založenou na rase, pohlaví, postižení, sociální třídě a sexuální orientaci…“
• Jedním z autorů, kteří se pokoušejí rozpracovávat AOP jako jednotný model sociální práce je Neil Thompson, který AOP charakterizuje citlivostí na diskriminaci a opresi jako na základní charakteristiku životní situace, s níž se klienti potýkají.
• Tvrdí, že je vysloveně nebezpečné, pokud si pracovník neuvědomuje strukturální diskriminaci či opresi, které je klient vystaven.
• Většina autorů AOP se zabývá zejména útlakem, k němuž dochází mezi kategoriemi lidí, např. oprese vůči ženám (genderová oprese), jedné kultury vůči druhé (etnocentrismus), mezi generacemi (ageismus), zdravých lidí vůči zdravotně postiženým.
• Intervence pracovníka může opresi posilovat, nebo odstraňovat: „Vědomí sociálněpolitického kontextu je nutné proto, aby se předešlo tomu, že pracovník se sám stane součástí problému nebo že bude problém svým působením udržovat.“ (Thompson)