Seminární práce: Důsledky likvidace tropických deštných lesů
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:86,1 %
- Typ:Seminární práce
- Univerzita:Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
- Fakulta:Fakulta veterinární hygieny a ekologie
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Ekologie a environmentalistika
- Předmět:Ekologické aspekty výroby, distribuce a prodeje potravin
- Autor:katerina.loumova
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:5 strán
- Zobrazeno:1 420 x
- Stažené:1 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:8945
- Poslední úprava:24.10.2016
1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA
Důležitou a v dnešní době velmi diskutovanou oblastí světových lesů jsou tropické deštné pralesy. Tropický deštný prales je zalesněný biom s trvale teplým a vlhkým klimatem. Obvykle se uvádí jako dolní hranice celoročních srážek 2000 mm.
Podmínkou je, aby klima bylo vlhké skutečně celoročně. Tento biom nalezneme zejména v rovníkových oblastech Země. Nejrozsáhlejší je Amazonský deštný prales.
Důsledky kácení tropických pralesů jsou:
Globální oteplování - oxid uhličitý a jiné skleníkové plyny vypuštěné do atmosféry při hoření fosilních paliv a při hoření tropických pralesů zachytí teplo odrážené ze zemského povrchu a způsobí stupňové oteplení atmosféry. Toto oteplení způsobí zvýšení mořské hladiny a posunutí klimatických zón. Důsledky těchto změn mohou zahrnovat záplavy největších přímořských měst a naopak sucha v obilném pásu Severní Ameriky. 20% oxidu uhličitého z množství, co vyprodukoval člověk, se do atmosféry dostalo spalováním pralesů.
Důležitou a v dnešní době velmi diskutovanou oblastí světových lesů jsou tropické deštné pralesy. Tropický deštný prales je zalesněný biom s trvale teplým a vlhkým klimatem. Obvykle se uvádí jako dolní hranice celoročních srážek 2000 mm.
Podmínkou je, aby klima bylo vlhké skutečně celoročně. Tento biom nalezneme zejména v rovníkových oblastech Země. Nejrozsáhlejší je Amazonský deštný prales.
Důsledky kácení tropických pralesů jsou:
Globální oteplování - oxid uhličitý a jiné skleníkové plyny vypuštěné do atmosféry při hoření fosilních paliv a při hoření tropických pralesů zachytí teplo odrážené ze zemského povrchu a způsobí stupňové oteplení atmosféry. Toto oteplení způsobí zvýšení mořské hladiny a posunutí klimatických zón. Důsledky těchto změn mohou zahrnovat záplavy největších přímořských měst a naopak sucha v obilném pásu Severní Ameriky. 20% oxidu uhličitého z množství, co vyprodukoval člověk, se do atmosféry dostalo spalováním pralesů.