Státnicové otázky: Vypracované zkouškové otázky ke státnicím - okruh Systém vyšších rostlin
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:92,3 %
- Typ:Státnicové otázky
- Univerzita:Univerzita Palackého v Olomouci
- Fakulta:Přírodovědecká fakulta
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Biologie
- Předmět:Biologie
- Autor:clean.bandit
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:23 strán
- Zobrazeno:1 493 x
- Stažené:10 x
- Velikost:2,4 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:9599
- Poslední úprava:13.02.2017
Krytosemenné (Magnoliophyta)- obecná char.
„krytosemenné“ = vajíčka jsou ukryta v plodolistu, fylogeneticky nejpokročilejší skupina, rovněž druhově nejbohatší skupina vyšších r. (300-350 tis.), nejdokonalejší adaptace na suchozemské prostředí.
Charakteristika: Jedná se o autotrofní byliny nebo dřeviny. V dřevní části jsou cévy (tracheje). Jako orgány rozmnožování se vyvinuly květy. Ten chrání vajíčka pohlavní orgány před vysycháním (vajíčka jsou ukryta v semeníku) a spolupodílí se na opylení.
Oplození je dvojité: kromě splývání gamet, za vzniku zygoty, dochází ještě ke splývání druhé spermatické b. s diploidní centrální buňkou zár. vaku za vzniku triploidní b., z níž se vyvíjí sekundární endosperm. Ze zygoty se vyvíjí zárodek a celé vajíčko se mění v semeno (během přeměny v semeno se mění i semeník, celý pestík, příp. i jiné části květu v plod).
Evoluce: Podnebí v juře (chudé na srážky) potlačilo květenu zastoupenou cykasy, jinany a jehličnany a umožnilo rozšíření krytosem. r., lépe přizpůsobeným suchozemským podmínkám. Vznikají dvě větve: dvouděložné a jednoděložné r.
Pylová zrna: vz. meiotickým dělením mateřských b. v prašných pouzdrech tyčinek. Zralé pylové zrno má 2 obaly: vnější (exinu), vnitřní (intinu) a obsahuje 2 buňky: větší vyživovací (vegetativní) a menší rozmnožovací (generativní).
Vajíčka: jsou ukryta v semeníku a přirůstají stopkou k jeho stěně. Vaj. má 2 obaly (integumenty), které až na klový otvor uzavírají mnohobuň. diploidní pletivo nucellus.
„krytosemenné“ = vajíčka jsou ukryta v plodolistu, fylogeneticky nejpokročilejší skupina, rovněž druhově nejbohatší skupina vyšších r. (300-350 tis.), nejdokonalejší adaptace na suchozemské prostředí.
Charakteristika: Jedná se o autotrofní byliny nebo dřeviny. V dřevní části jsou cévy (tracheje). Jako orgány rozmnožování se vyvinuly květy. Ten chrání vajíčka pohlavní orgány před vysycháním (vajíčka jsou ukryta v semeníku) a spolupodílí se na opylení.
Oplození je dvojité: kromě splývání gamet, za vzniku zygoty, dochází ještě ke splývání druhé spermatické b. s diploidní centrální buňkou zár. vaku za vzniku triploidní b., z níž se vyvíjí sekundární endosperm. Ze zygoty se vyvíjí zárodek a celé vajíčko se mění v semeno (během přeměny v semeno se mění i semeník, celý pestík, příp. i jiné části květu v plod).
Evoluce: Podnebí v juře (chudé na srážky) potlačilo květenu zastoupenou cykasy, jinany a jehličnany a umožnilo rozšíření krytosem. r., lépe přizpůsobeným suchozemským podmínkám. Vznikají dvě větve: dvouděložné a jednoděložné r.
Pylová zrna: vz. meiotickým dělením mateřských b. v prašných pouzdrech tyčinek. Zralé pylové zrno má 2 obaly: vnější (exinu), vnitřní (intinu) a obsahuje 2 buňky: větší vyživovací (vegetativní) a menší rozmnožovací (generativní).
Vajíčka: jsou ukryta v semeníku a přirůstají stopkou k jeho stěně. Vaj. má 2 obaly (integumenty), které až na klový otvor uzavírají mnohobuň. diploidní pletivo nucellus.