Státnicové otázky: Stručně zpracované státnicové otázky z okruhu Malířství a sochařství středověku a renesance
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:84,6 %
- Typ:Státnicové otázky
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Filozofická fakulta
- Kategorie:Umění
- Podkategorie:Kultura
- Autor:clean.bandit
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:40 strán
- Zobrazeno:1 178 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,3 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:9649
- Poslední úprava:13.02.2017
1. BYZANTSKÉ UMĚNÍ A PŘÍPADY JEHO VLIVU NA ZÁPADĚ
- chronologie:
1) 4. - 7. st. - před ikonoklasmem - doba vlády císaře Justiniána (6.st.); vznikla Hagia Sofia, stavby v Ravenně, Soluni (mozaiky)
2) 10. - 12. st. - makedonská renesance: obnova výtvarné aktivity, převažuje malířství, mozaiky v interiérech - především desková malba (Bohorodička vladimírská 1125, Cařihrad)
3) první dvě třetiny 13. st. - latinské císařství: pro Byzanc krize - retrospektivní ráz
4) konec první pol. 15. st. - rozpad BŘ - centrum se přesouvá na Balkán
- architektura:
- díky šíření křesťanství vzniká potřeba nových, velkých prostor pro kázání -> vzorem tzv. baziliky - původně královské síně, krytá tržiště a veřejné soudní síně; podlouhlá místnost s užšími síněmi podél delších stran, které byly odděleny řadou sloupů, ne konci půlkruhový prostor pro soudce - apsida -> později prostor pro oltář
- architektura - hl. materiálem cihly
- znaky: - sloupy, které v Římě měly převážně dekorativní funkci, zde přebírají funkci nosnou
- valené, křížové i sférické klenby
- v Z Evropě - např. Ravenna - chrámy orientovány z V na Z -> největší význam apsida a oltář
- v Byzanci hierarchie spíš od shora dolů - největší význam kupole - neposvátbější náměty (Kristus Pantokrator - Všemohoucí a sv. Trojice); dále pendativy a trompy (Kristův a Mariin život); niky, sloupy, stěny, boční prostory (zpodobnění světců)
- 4 zákl.typy kostelů: - jednoduchá bazilika s trámovým krovem - např. Ravenna
- centrály s kruhovým půdorysem, např. Sv. Michael na Anaplu; nebo osmibokým - San Vitale
- bazilika s kupolí - kombinace dvou předešlých typů, hl. loď nese valenou klenbu, kněžiště překlenuto kupolí
- typický y ryze byzantský typ kostela s půdorysem řeckého kříže - od 6. st., nad křížením je kupole, kostel sv. Jana v Dresu
- chronologie:
1) 4. - 7. st. - před ikonoklasmem - doba vlády císaře Justiniána (6.st.); vznikla Hagia Sofia, stavby v Ravenně, Soluni (mozaiky)
2) 10. - 12. st. - makedonská renesance: obnova výtvarné aktivity, převažuje malířství, mozaiky v interiérech - především desková malba (Bohorodička vladimírská 1125, Cařihrad)
3) první dvě třetiny 13. st. - latinské císařství: pro Byzanc krize - retrospektivní ráz
4) konec první pol. 15. st. - rozpad BŘ - centrum se přesouvá na Balkán
- architektura:
- díky šíření křesťanství vzniká potřeba nových, velkých prostor pro kázání -> vzorem tzv. baziliky - původně královské síně, krytá tržiště a veřejné soudní síně; podlouhlá místnost s užšími síněmi podél delších stran, které byly odděleny řadou sloupů, ne konci půlkruhový prostor pro soudce - apsida -> později prostor pro oltář
- architektura - hl. materiálem cihly
- znaky: - sloupy, které v Římě měly převážně dekorativní funkci, zde přebírají funkci nosnou
- valené, křížové i sférické klenby
- v Z Evropě - např. Ravenna - chrámy orientovány z V na Z -> největší význam apsida a oltář
- v Byzanci hierarchie spíš od shora dolů - největší význam kupole - neposvátbější náměty (Kristus Pantokrator - Všemohoucí a sv. Trojice); dále pendativy a trompy (Kristův a Mariin život); niky, sloupy, stěny, boční prostory (zpodobnění světců)
- 4 zákl.typy kostelů: - jednoduchá bazilika s trámovým krovem - např. Ravenna
- centrály s kruhovým půdorysem, např. Sv. Michael na Anaplu; nebo osmibokým - San Vitale
- bazilika s kupolí - kombinace dvou předešlých typů, hl. loď nese valenou klenbu, kněžiště překlenuto kupolí
- typický y ryze byzantský typ kostela s půdorysem řeckého kříže - od 6. st., nad křížením je kupole, kostel sv. Jana v Dresu