Studijní materiál: E-learningový studijní materiál z Patofyziologie

Fyziologie endotelu, dysfunkce endotelu

Charakteristika endotelu
Endotel je jednovrstevná cévní výstelka, která v souhrnu dosahuje hmotnosti asi 1,5 kg a zaujímá plochu asi 700 m2. Kromě svých bariérových funkcí je největším sekrečním orgánem lidského těla.

Zdravý nesmáčivý endotel svou činností regulačně zasahuje jak do lumen cévy, tak směřem do cévní stěny. Na jedné straně obě prostředí odděluje, na druhé straně integruje vlivy a signály přicházející z lumen krevním proudem s těmi, které vznikají přímo v cévní stěně a jejím nejbližším okolí, takže přispívá k jejich harmonické součin-nossti. Endotelové buňky jsou na svém luminálním povrchu kryty vrstvičkou glykokalyx, do níž vylučují heparansulfáto-vé glykosaminoglykany.

Endotelové buňky v různých úsecích oběhu nejsou stejno-rodé. Endotel arterií vzniká z jiných šarží embryonálních pluripotentních buněk než endotel žil. Endotelie jsou vy-staveny hemodynamickým vlivům pohybující se krve. Při pohybu krve vzniká smykové tření. Je přímo úměrné rych-losti a viskozitě krve a nepřímo úměrné třetí mocnině po-loměru cévy. Endotelové buňky jsou v rovných úsecích cév protáhlé a uspořádány podélně ve směru proudění krve. Podobně jsou uspořádány také na stěnách chlopní přivrá-cených do cévního lumen. V místech větvení a ohybů cév anebo také na stěnách chlopní přirácených do chlopenní kapsy mají endotelie polygonální tvar a jejich orfganizace je méně pravidelná.

Absence uniformity endotelu má nejen své morfologické, ale také funkční aspekty. Promítá se jak do normálních funkcí endotelu, tak do nerovnoměrného rozvoje a výskytu patologických procesů v cévách, které se objevují na predi-lekčních místech. Např. aortální chlopeň je mnohem častěji postižena lézemi ve svých kapsách, obrácených do aorty, kde je polygonální endotel vystaven recipročním proudům a turbulencím, než na straně přivrácené do srdečních ko-mor, kde krev proudí více uspořádaně.